4.2 Posuzování propojení

S cílem podpořit požadavek uvedený v odstavcích 99 až 101 obecných pokynů orgánu EBA ke způsobilosti řešení krize a zajistit kontinuitu rozsahu převodu po oddělení od zbytku skupiny podle odstavce 13.b) těchto obecných pokynů by instituce měly být schopny vysvětlit orgánům příslušným k řešení krize podkladovou analýzu, která podporuje identifikaci informací, na něž se vztahují odstavce 15, 16 a 44 obecných pokynů orgánu EBA ke způsobilosti k řešení krize, a podporuje plánování řešení krizí. S výhradou proporcionality by instituce měly mít zejména možnost:

• - rozdělit hlavní linie podnikání a kritické funkce na funkční procesy⁷ a podle potřeby je přiřadit k organizačním jednotkám,
• - posoudit úlohu organizačních jednotek a služeb, které poskytují,
• - podle potřeby identifikovat odpovídající prvky, jako jsou aktiva, pasiva, zaměstnanci, zdroje, systémy a aplikace, které se týkají organizačních jednotek.

⁷ Funkční procesy lze definovat jako každodenní činnosti podporující linie podnikání.

Instituce by měly orgány příslušné k řešení krize upozornit na potenciální problémy při oddělování prvků organizačních jednotek od základních (první vrstva rozsahu převodu) složek rozsahu převodu (konflikty týkající se oddělitelnosti), a to buď proto, že je nelze snadno nahradit, protože by mohly představovat dodatečná a nepřiměřená rizika, nebo proto, že jejich oddělení by nebylo optimální s ohledem na cíle řešení krize. Proces identifikace potenciálního konfliktu oddělitelnosti by měl zohlednit prvky stanovené v odstavcích 37 až 49 těchto obecných pokynů a měl by co nejvíce využívat plánování ozdravných postupů. Výsledek by se měl promítnout do vymezení rozsahu převodu v plánu řešení krize a do posouzení proveditelnosti strategie řešení krize. V závislosti na rozsahu propojení a na různých scénářích řešení krize může být posuzování propojení rozděleno do několika etap.

Finanční propojení

V souladu s odstavcem 100 obecných pokynů ke způsobilosti k řešení krize by instituce měly orgánům příslušným k řešení krize poskytnout identifikaci propojení chráněných články 76 až 80 směrnice 2014/59/EU.

Aby se i) předešlo zbytečným finančním narušením a zajistila se spolehlivost finančních služeb poskytovaných rozsahem převodu nebo ii) omezila nestabilita financování činností, které mají pokračovat (včetně činností v rámci nástroje oddělení aktiv pro původní subjekt), měl by být základní rozsah převodu, je - li to možné a s výhradou odstavce 41 těchto obecných pokynů, převeden se souvisejícími finančními závazky a ochranou. Proto by instituce, které mají ve svých plánech řešení krize zahrnuty strategie převodu, měly při plánování řešení krize:

• - identifikovat finanční vazby mezi podrozvahovými a rozvahovými expozicemi a závazky a zejména záruky (včetně případných odkazů na: šíři⁸ ; dobu trvání; práva na předčasné ukončení; změnu kontroly nebo doložky o křížovém selhání; nebo použitelné právní předpisy) poskytnuté a přijaté s rozlišením externích záruk a vnitroskupinových záruk. Vnitroskupinové záruky⁹ by měly být zvláště posuzovány, aby bylo možné vyhodnotit, zda by měly být převedeny nebo zrušeny, aniž by způsobily nežádoucí zmatek,
• - identifikovat stávající zajištění, které ještě nejsou zahrnuty do výše uvedených ochranných opatření,
• - identifikovat organizační jednotky, které jsou odpovědné za poskytování finančních prostředků, a jejich smluvní propojení s ostatními jednotkami s přihlédnutím k příjmům a výdajům peněžních prostředků a vyrovnávací kapacitě,
• - v případě potřeby vypracovat ujednání zajišťující zachování stávajících dohod při řešení krize a po něm, kontinuitu vzájemně navazujících transakcí oddělených jednotek, přístup oddělených jednotek k měnám.

Právní propojení

⁸ Jako například doporučující dopis.

⁹ Vnitroskupinové záruky je třeba v kontextu těchto obecných pokynů chápat obecně jako mechanismy převodu ztrát.

Za účelem podpory orgánů příslušných k řešení krize by instituce měly určit právní propojení mezi základním rozsahem převodu a zbytkem instituce, mimo jiné včetně následujících prvků:

• a. Na úrovni mezi subjekty: i) vlastnické nástroje mezi subjekty; ii) daňové vazby;
• iii) v příslušných případech závazky vůči ostatním členům družstva; iv) právní vztah mezi subjekty a případnými mechanismy solidarity nebo institucionálními systémy ochrany; v) příslušné smlouvy s doložkami o vyloučení, jako jsou společné podniky nebo jiná partnerství, například s pojišťovnami.
• b. Na úrovni organizačních jednotek: právní propojení v důsledku existujících závazků k poskytování služeb na základě dohod o úrovni služeb nebo bez nich, zaměstnanecké smlouvy a kolektivní smlouvy¹⁰ , a smluvní ustanovení spojená s aktivy a pasivy jednotlivých jednotek.

¹⁰ Podle čl. 5 odst. 1 směrnice 2001/23/ES o převodech podniků a čl. 34 odst. 4 směrnice 2014/59/EU se automatičnost převodu zaměstnaneckých smluv nemusí uplatnit při převodu s využitím některého z nástrojů překlenovací instituce, převodu činnosti nebo oddělení aktiv.

Instituce by měly určit potenciální konflikty oddělitelnosti související s výše uvedenými prvky a poskytnout orgánům příslušným k řešení krize veškeré potřebné informace k objasnění těchto prvků:

• i) potenciální důsledky definice rozsahu převodu na vlastnickou strukturu instituce a na nezávislost nabyvatele;
• ii) zda by druhá vrstva rozsahu převodu mohla být strukturována tak, aby nevedla ke zbytečným ztrátám z daňových důvodů;
• iii) zda by dohody o spolupráci měly pokračovat a zda by mohly být přínosem pro rozsah převodu;
• iv) zda členství v institucionálním systému ochrany, sdružení nebo podobných solidárních ujednáních může nadále trvat pro rozsah převodu a případné související povinnosti spojené s rozsahem převodu, případně také posouzení, zda výjimky pro institucionální systém ochrany či sdružení (jako jsou ty, které předpokládá čl. 113 odst. 7 a čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013) trvají nebo jsou v rámci řešení krize ukončeny a jaké by byly důsledky;
• v) zda a do jaké míry potenciální rizika soudních sporů (včetně rizik soudních sporů vyplývajících ze samotné akce k řešení krize pod vedením orgánů příslušných k řešení krize) zatěžují rozsah převodu.

Orgány příslušné k řešení krize by měly posoudit, do jaké míry by bylo možné využít pravomoci podle čl. 64 odst. 1 směrnice 2014/59/EU ke změně nebo zrušení smluv, aby bylo možné lépe vymezit druhou vrstvu rozsahu převodu a odstranit zbytečná propojení.

Provozní propojení

Kromě přiřazení ekvivalentů plného pracovního úvazku ke složkám rozsahu převodu (viz odstavec 35 těchto obecných pokynů) by instituce měly poskytnout informace o odborných znalostech potřebných pro výkon činností zahrnutých do rozsahu převodu. V konečném důsledku je to právě pochopení odborných znalostí, které se promítne do posouzení zastupitelnosti zaměstnanců a zmírnění konfliktů oddělitelnosti.

Obchodní propojení

Instituce by měly určit vzájemná obchodní propojení, jako je jakékoli propojení mezi organizačními jednotkami, kdy je linie podnikání provozována prostřednictvím více organizačních jednotek nebo jejíž výnosy jsou dány činnostmi vykonávanými různými organizačními jednotkami, včetně synergií nebo zákazníků soustředěných na více činností.

Orgány příslušné k řešení krize by měly zvážit metodiku vymezení rozsahu převodu s ohledem na vzájemné propojení obchodních činností, aby i) rozsah, který má být převeden na společnost pro správu aktiv, neměl negativní vliv na franšízu obchodní činnosti (včetně kritických funkcí a hlavních linií podnikání), která zůstává v instituci, jejíž krize se řeší, a která má pokračovat,

• ii) nebo aby ponechání částí rozsahu převodu v instituci, jejíž krize se řeší, nebylo na újmu franšíze obchodní činnosti (včetně kritických funkcí a hlavních linií podnikání) převedené na potenciální(ho) nabyvatele nebo překlenovací instituci.