4.2 Identifikace a měření rizik ESG

V rámci minimálních standardů pro identifikaci a měření rizik ESG by interní postupy institucí měly zahrnovat nástroje a metodiky pro posouzení faktorů rizik ESG a jejich kanálů přenosu do různých kategorií obezřetnostních rizik a ukazatelů finančních rizik ovlivňujících expozice instituce, a to i výhledově.

K zajištění správné identifikace a řízení rizik ESG by instituce měly zvážit potenciální dopad těchto rizik v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. Úroveň podrobnosti a přesnosti datových bodů, kvantifikačních nástrojů, metod a indikátorů používaných institucemi by měla zohledňovat jejich posouzení významnosti a velikost a složitost a obecně by měla být vyšší v krátkodobém a střednědobém horizontu. Dlouhodobé časové horizonty by měly být zvažovány přinejmenším z kvalitativního hlediska a měly b y podporovat strategická posouzení a rozhodování.

Pokud jde o environmentální rizika, interní postupy a metodiky by měly institucím umožnit:

• a. kvantifikovat rizika související s klimatem, například odhadem pravděpodobnosti naplnění a rozsahu finančních dopadů vyplývajících z faktorů souvisejících s klimatem;
• b. správně pochopit finanční rizika, která mohou vyplývat z jiných typů environmentálních rizik, jako jsou rizika pramenící z degradace přírody, včetně úbytku biologické rozmanitosti a ztráty ekosystémových služeb, nebo z nesouladu činností s opatřeními zaměřenými na ochranu, obnovu a/nebo snížení negativních dopadů na přírodu;
• c. stanovit klíčové ukazatele rizik (KRI) pokrývající alespoň krátkodobý a střednědobý časový horizont a rozsah expozic a portfolií stanovený v souladu s výsledky posouzení významnosti.

Pokud jde o sociální a rizika správy a řízení, v případech, kdy kvantitativní informace zpočátku chybí, by interní postupy institucí měly stanovit metody, které začínají kvalitativním hodnocením potenciálních dopadů těchto rizik na provozní činnosti instituce a na finanční rizika, jimž instituce čelí, a měly by postupně vyvíjet pokročilejší kvalitativní a kvantitativní opatření. Instituce by měly postupně zlepšovat své přístupy v souladu s regulačním a vědeckým pokrokem, pokrokem v oblasti dostupnosti údajů a metodickým pokrokem.

Pokud jde o vzájemné vztahy mezi jednotlivými kategoriemi environmentálních, sociálních rizik a rizik správy a řízení, interní postupy institucí by měly zajistit, aby každá kategorie rizik byla nejprve posouzena s ohledem na své specifické vlastnosti a aby teprve poté byly při měření těchto rizik zváženy možné vzájemné vazby a závislosti.

4.2.2. Procesy v oblasti dat

Interní postupy institucí by měly zajistit zavedení spolehlivých systémů řízení informací pro identifikaci, shromažďování, strukturování a analýzu údajů, které jsou nezbytné pro podporu posouzení, řízení a sledování rizik ESG. Tyto systémy by měly být zave deny v celé instituci jako součást celkové infrastruktury správy údajů a informačních technologií. Instituce by měly pravidelně přezkoumávat své postupy, aby zajistily, že zůstanou aktuální z hlediska obecného vývoje (např. větší dostupnost údajů v důsledku regulačních iniciativ) i vývoje na trhu, a měly by zavést systémy k posouzení a zlepšení kvality dat.

Interní postupy institucí by měly zajistit, aby instituce shromažďovaly a používaly informace potřebné k posuzování, řízení a sledování aktuálních a výhledových rizik ESG, jimž mohou být vystaveny prostřednictvím svých protistran, a to tak, že se zaměří na shromažďování dat na úrovni klientů a aktiv v přiměřeně podrobné míře.

Interní postupy institucí by měly vycházet z interně i externě dostupných dat o ESG, včetně pravidelného přezkumu a využívání informací o udržitelnosti zveřejněných jejich protistranami, zejména v souladu s evropskými standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti vypracovanými podle směrnice 2013/34/EU nebo dobrovolným standardem pro podávání zpráv o nekotovaných malých a středních podnicích (SME) podle sdělení COM(2023) 535

• o balíčku opatření na pomoc malým a středním podnikům⁹ .

⁹ COM(2023) 535 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Balíček opatření na pomoc malým a středním podnikům.

Instituce by měly posoudit, které další zdroje dat by účinně podpořily posouzení, řízení a sledování rizik ESG, jako jsou informace získané zapojením klientů a protistran v rámci nových a stávajících obchodních vztahů nebo data třetích stran. Pokud instituce využívají služeb poskytovatelů z řad třetích stran k získání přístupu k datům o ESG, měly by se ujistit, že dostatečně znají zdroje, data a metodiky používané poskytovateli dat , včetně jejich možných omezení.

Pokud kvalita nebo dostupnost dat zpočátku nestačí k uspokojení potřeb v oblasti řízení rizik, instituce by měly tyto nedostatky a jejich potenciální dopady posoudit. Měly by přijmout a zdokumentovat nápravná opatření, včetně použití odhadů nebo zástupných dat , např. na základě odvětvových a/nebo regionálních charakteristik, a je - li to možné, provést úpravy zohledňující aspekty specifické pro protistranu. Postupem času, jak se bude zlepšovat dostupnost a kvalita dat o ESG, by se instituce měly snažit omezit používání odhadů a zástupných dat.

U velkých podnikových protistran definovaných v čl. 3 odst. 4 směrnice 2013/34/EU by instituce měly v příslušných případech zvážit shromáždění nebo získání těchto datových bodů:

• a. v případě environmentálních rizik:
• i. zeměpisná poloha klíčových aktiv (např. výroben) a expozice vůči environmentálním rizikům (např. rizikům souvisejícím s teplotou, větrem, vodou, pevnou hmotou) na úrovni podrobnosti potřebné pro řádnou analýzu fyzických rizik a dostupnost pojištění;
• ii. současné a případné cílové emise skleníkových plynů rámce s cope 1, 2 a 3 v absolutní hodnotě, a pokud je to relevantní, v hodnotě intenzity;
• iii. závislost na fosilních palivech, a to buď z hlediska vstupů ekonomického faktoru, nebo na základě výnosů;
• iv. poptávka po energii a vodě a/nebo jejich spotřeba, ať už z hlediska vstupů ekonomických faktorů nebo na základě výnosů;
• v. úroveň energetické účinnosti u expozic vůči nemovitostem a schopnost protistrany obsluhovat dluh;
• vi. současné a předpokládané finanční dopady environmentálních rizik a příležitostí na finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky protistrany;
• vii. strategické plány související s přechodem, včetně plánu přechodu pro zmírňování změny klimatu, zveřejněné v souladu s článkem 19a nebo článkem 29a směrnice (EU) 2022/2464, jsou -li k dispozici;
• b. v případě sociálních rizik a rizik správy a řízení:
• i. soulad s pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a Deklarací Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci;
• ii. negativní významné dopady na vlastní pracovníky, pracovníky v hodnotovém řetězci, dotčené komunity a spotřebitele / konečné uživatele, včetně informací o úsilí
• o náležitou péči nebo postupech k zamezení a nápravě těchto dopadů.

U expozic vůči jiným typům protistran než velkým podnikům by instituce měly:

• a. určit datové body potřebné pro identifikaci, měření a řízení rizik ESG s ohledem na seznam uvedený v bodě 28 na podporu tohoto posouzení;
• b. v případě potřeby řešit nedostatky v datech, využívat odborný úsudek, kvalitativní údaje, posouzení na úrovni portfolia a zástupn á data v souladu s bodem 27.

4.2.3. Hlavní prvky referenčních metodik pro identifikaci a měření rizik ESG

Interní postupy institucí by měly stanovit kombinaci metodik posuzování rizik, včetně metodik založených na expozici, odvětví, portfoliu a scénáři, jak je uvedeno v bodech 31 až 42. Kombinace metodik by měla být sestavena tak, aby institucím umožňovala komplexní posouzení rizik ESG ve všech relevantních časových horizontech. Instituce by zejména měly alespoň používat metody založené na expozici s cílem získat krátkodobý přehled o tom, jak rizika ESG ovlivňují rizikový profil a ziskovost jejich protistran, používat metody založené na odvětví, portfoliu a scénáři na podporu procesu střednědobého plánování a vymezení limitů rizik a rizikového apetitu pro směřování instituce k jejím strategickým cílům a prostřednictvím metod založených na scénáři posuzovat jejich citlivost na rizika ESG v různých časových horizontech, včetně dlouhodobých.

• a. Metody založené na expozici

Na úrovni založené na expozici by instituce měly mít v souladu s ustanoveními bodů 126 a 146 obecných pokynů orgánu EBA k poskytování a sledování úvěrů zavedeny interní postupy pro posuzování expozice činností a klíčových aktiv svých protistran vůči faktorům ESG, zejména environmentálním faktorům a dopadu změny klimatu, a vhodnosti zmírňujících opatření. Za tímto účelem by instituce měly zajistit, aby faktory ESG, zejména environmentální faktory, byly řádně zohledněny v jejich interních postupech klasifikace rizik, aby byly vzaty v potaz v celkovém posouzení rizika selhání dlužníka, a pokud je to odůvodněno jejich významností, aby byly začleněny do indikátorů rizik, interního úvěrového hodnocení nebo ratingových modelů, jakož i do ocenění kolaterálu.

Pokud jde o posouzení environmentálních rizik na úrovni expozice, interní postupy institucí by měly zahrnovat soubor rizikových faktorů a kritérií, které zachycují faktory fyzických rizik i rizik přechodu. U velkých institucí to v příslušných případech zahrnuje přinejmenším toto:

• a) stupeň zranitelnosti vůči environmentálním rizikům s přihlédnutím k zeměpisné poloze klíčových aktiv protistran a ručitelů nebo fyzického kolaterálu, který zajišťuje expozice, s ohledem na rozvahové i podrozvahové expozice;
• b) stupeň zranitelnosti vůči rizikům přechodu, přičemž se zohlední příslušný technologický vývoj, dopad platných nebo připravovaných environmentálních předpisů, které ovlivňují odvětví činnosti protistrany, současné a případné cílové emise skleníkových plynů v absolutní hodnotě, a je - li to relevantní, v hodnotě intenzity u protistrany, dopad vyvíjejících se tržních preferencí a úroveň energetické účinnosti v případě expozic vůči obytným nebo komerčním nemovitostem společně se schopností protistrany obsluhovat dluh;
• c) expozice obchodního modelu protistrany a/nebo jejího dodavatelského řetězce vůči kritickým narušením činnosti v důsledku environmentálních faktorů, jako je dopad úbytku biologické rozmanitosti, nedostatku vody nebo znečištění;
• d) expozice protistrany vůči rizikům poškození dobré pověsti a soudních sporů s přihlédnutím k dokončeným, probíhajícím nebo hrozícím soudním sporům týkajícím se environmentálních otázek;
• e) (plánovaná) splatnost nebo časová struktura expozice nebo aktiva;
• f) faktory zmírňující rizika, jako je soukromé nebo veřejné pojistné krytí, například na základě platných vnitrostátních systémů pro případ katastrofy nebo podobných rámců, a schopnost protistrany zajistit odolnost vůči rizikům přechodu a fyzickým rizikům, a to i prostřednictvím výhledového plánování přechodu.

Nejsou - li údaje potřebné k posouzení určitých kritérií dosud k dispozici, například u menších podnikových protistran, měly by instituce postupovat podle kroků uvedených v bodech 26, 27 a 29.

Pokud jde o posuzování sociálních rizik a rizik správy a řízení na úrovni expozice, měly by instituce zavést postupy náležité péče s cílem posoudit finanční dopady vyplývající ze sociálních faktorů a faktorů správy a řízení a zranitelnost obchodního modelu protistran vůči těmto faktorům, a to s ohledem na dodržování standardů v oblasti sociálních věcí a správy a řízení, jako jsou standardy uvedené v bodě 28 písm. b) odst. i), na expozici protistrany vůči riziku soudních sporů vyvolanému problémy v oblasti sociálních věcí a správy a řízení, jakož i na platné právní předpisy v jurisdikci, v níž protistrana působí.

• b. Metody založené na odvětví, portfoliu a souladu portfolia

Interní postupy institucí by měly stanovit metodiky založené na odvětví a portfoliu, zejména teplotní mapy, které znázorňují rizika ESG jednotlivých hospodářských (dílčích) odvětví v grafu nebo pomocí stupnice, jak je uvedeno v bodech 127 a 149 obecných pokynů orgánu EBA k poskytování a sledování úvěrů. Metodiky institucí by měly umožňovat mapování portfolií podle rizikových faktorů ESG a identifikovat případnou koncentraci na jeden nebo více typů rizik ESG.

Pokud jde o faktory ESG, které nesouvisejí s klimatem, velké instituce by měly vyvinout:

• a) metody pro identifikaci odvětví, která jsou vysoce závislá na ekosystémových službách nebo na ně mají významný dopad, a nástroje pro měření finančního dopadu degradace přírody a opatření zaměřených na ochranu, obnovu a/nebo snížení negativních dopadů na přírodu;
• b) přístupy k měření pozitivních nebo nepříznivých dopadů svých portfolií na plnění cílů udržitelného rozvoje OSN a k hodnocení potenciálních souvisejících finančních rizik.

Pokud jde o rizika související s klimatem, interní postupy institucí by měly umožňovat použití alespoň jedné metodiky souladu portfolia, která by na odvětvovém základě posuzovala míru souladu portfolií institucí s klimatickými modely a/nebo referenčními scénáři. Instituce by rovněž měly zvážit posouzení souladu na úrovni protistrany, např. porovnáním intenzity emisí skleníkových plynů dané protistrany s příslušnou odvětvovou referenční hodnotou.

Pro účely bodu 37 by instituce měly používat scénáře, které jsou vědecky podložené, relevantní pro odvětví hospodářské činnosti a zeměpisnou polohu jejich expozic, aktuální a pocházející od vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních organizací, jako jsou vnitrostátní agentury pro životní prostředí, Společné výzkumné středisko Komise EU, Mezinárodní energetická agentura, Síť pro ekologizaci finančního systému nebo Mezinárodní panel pro změnu klimatu. Odvětvové postupy dekarbonizace by měly být v souladu s platným cílem politik, jako je cíl EU dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů a do roku 2030 snížit emise o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990, nebo případně jakýk oli vnitrostátní cíl.

Pro účely bodu 37 by instituce měly určit vhodný rozsah posouzení souladu portfolia a míru propracovanosti použitých metodik na základě charakteristik svých portfolií, výsledků posouzení významnosti a své velikosti a složitosti. Velké instituce s cennými papíry obchodovanými na regulovaném trhu v Unii by měly zohlednit seznam odvětví uvedený v šabloně 3 přílohy I prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/2453¹⁰ . Malé a nepříliš složité instituce a jiné nevelké instituce mohou pro účely provádění posouzení souladu portfolia používat reprezentativní vzorky expozic ve svých portfoliích.

¹⁰ Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453 ze dne 30. listopadu 2022, kterým se mění prováděcí technické normy stanovené prováděcím nařízením (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních rizicích a rizicích správy a řízení (Úř. věst. L 324, 19.12.2022, s. 1).

Instituce by měly odůvodnit a zdokumentovat své metodické volby, včetně výběru scénáře či scénářů a referenčního roku, výběru odvětví a v případě malých a nepříliš složitých institucí a jiných nevelkých institucí identifikaci reprezentativního vzorku expozic, jakož i případné významné metodické změny v průběhu času. Pokud chybí údaje potřebné k měření souladu, měly by instituce postupovat podle kroků stanovených v bodech 26, 27 a 29.

Instituce by měly zvážit poznatky získané z metodik pro soulad portfolií v oblasti klimatu, aby:

• a. posuzovaly a sledovaly rizika přechodu související s klimatem, která pramení z nesouladu protistran a/nebo portfolií s regulačními cíli a modely EU, členských států nebo třetích zemí, které jsou v souladu s příslušnými klimatickými cíli, a potenciální související finanční rizika;
• b. poskytovaly informace pro rozhodovací proces o formulaci a implementaci rizikového apetitu , obchodní strategie a plánování přechodu, včetně určování priorit pro zapojení určitých protistran.
• c. Metody založené na scénáři

Kromě metod založených na expozici, odvětví, portfoliu a souladu portfolia by interní postupy institucí měly umožnit používání analýz založených na scénáři k testování jejich odolnosti vůči rizikům ESG, počínaje riziky souvisejícími s klimatem, podle různých scénářů¹¹ .

¹¹ Písmeno d) mandátu obsaženého v čl. 87a odst. 5 směrnice 2013/36/EU bude řešeno vypracováním doplňujících pokynů orgánu EBA k analýze scénářů pro testování odolnosti institucí vůči environmentálním, sociálním faktorům a faktorům správy a řízení .