6.2. Analýza odolnosti

Instituce by měly vypracovat analýzu odolnosti s cílem posoudit svou schopnost udržet své strategické směřování a ziskovost za nepříznivých podmínek.

Jako výchozí bod pro analýzu odolnosti by instituce měly provést důkladnou analýzu prostředí, v němž působí, a jeho očekávaného vývoje v dohledné budoucnosti.

Na tomto základě by instituce měly stanovit svůj vlastní referenční scénář, tj. scénář, který odráží nejpravděpodobnější budoucí vývoj prostředí, který by podle instituce mohl nastat. Tento interní referenční scénář vychází ze základního scénáře použitého pro zátěžové testy, vztahuje se však na dlouhodobý horizont, a v důsledku toho se může v různé míře odchylovat od pokračování pozorovatelných trendů.

Kromě referenčního scénáře by instituce měly také zvolit soubor odlišných alternativních scénářů, které pokrývají širokou škálu pravděpodobných podob, jež by budoucnost mohla mít.

Při provádění analýzy odolnosti by instituce měly zohlednit zpětné vazby vyplývající z přizpůsobení finančního sektoru rostoucím rizikům (např. nižší pojistné krytí v regionech ohrožených klimatickými změnami, které snižuje hodnotu aktiv a úvěruschopnost, což zase zesiluje finanční ztráty a omezuje budoucí investice) a jeho příspěvek k financování potřeb ekonomiky. Za tímto účelem by instituce měly sledovat přesuny kapitálu a možné efekty vytěsňování v odvětvích nebo pododvětvích, která jsou snahami o transformaci postižena nejvíce (např. odklon od odvětví s vysokými emisemi uhlíku v důsledku většího vnímání rizika nebo nadměrné zaměření investorů na zelená aktiva, což v ede k nesprávnému stanovení cen a omezené dostupnosti financování pro odvětví ve fázi přechodu nebo zranitelné malé a střední podniky).

Souběžně s touto důkladnou analýzou svého prostředí by instituce měly určit klíčové rysy svého stávajícího obchodního modelu, včetně základní ziskovosti, struktury aktiv a závazků, podílu na trhu, struktury financování, klíčových faktorů úspěchu a klíčových závislostí .

Na základě této analýzy zdrojů ziskovosti obchodního modelu a referenčního scénáře by instituce měly pro své různé činnosti vypracovat projekce rizikově upravené ziskovosti a některých dalších relevantních ukazatelů (včetně environmentálních ukazatelů), a to v horizontu nejméně 10 let. Ke kritickému přezkoumání odolnosti své strategie by instituce měly projekce vypracované na základě referenčního scénáře reprodukovat v souboru alternativních scénářů.

Instituce by měly analýzu rozdělit do několika časových horizontů a zároveň zajistit soudržnost mezi jednotlivými horizonty. Přitom by měly být schopny provést v krátkodobém horizontu (např. do pěti let) relativně přesnější projekce. V delším časovém horizontu mohou instituce použít pro očekávanou výkonnost své strategie a pro ostatní klíčové ukazatele rozpětí.

Při analýze odolnosti by instituce měly použít předpoklad omezeně dynamického portfolia, který omezuje změny v jejich hlavních portfoliích na změny stanovené v jejich stávající strategii. Instituce by měly zejména zajistit, aby jejich projekce byly v souladu s cíli stanovenými v jejich plánu podle čl. 76 odst. 2 směrnice 2013/36/EU. K doplnění mohou instituce použít předpoklad plně dynamického portfolia, který zahrnuje jak předpokládaný vývoj environmentálních faktorů, tak jejich očekávanou reakci na tento vývoj.

Analýza odolnosti by měla institucím poskytnout posouzení životaschopnosti jejich obchodního modelu a udržitelnosti jejich strategie v rámci každého z testovaných scénářů. Instituce by měly vzít v úvahu zjištění z celé škály scénářů a neměly by se zaměřovat pouze na scénáře středního dosahu (tj. scénáře, které se jen mírně odchylují od referenčního scénáře). Provádění analýzy odolnosti by tudíž mělo instituci pomoci posoudit a v případě potřeby upravit její strategii (včetně jejího plánu přechodu) tak, aby byla zajištěna její odolnost vůči alternativním nepříznivým scénářům.