4.1. Obecné úvahy

Tato hlava popisuje kritéria pro hodnocení modelu a strategie podnikání instituce. Cílem tohoto posouzení ze strany příslušných orgánů je získat komplexní představu o činnosti dané instituce, a to jak ze současného, tak z dlouhodobého hlediska, určit významné stávající či potenciální zranitelnosti, které s největší pravděpodobností budou mít podstatný vliv na danou instituci, a posoudit celkovou stabilitu jejího modelu a strategie podnikání. V návaznosti na toto hodnocení by příslušné orgány měly určit:

• a. životaschopnost současného modelu podnikání instituce na základě schopnosti generovat přijatelné výnosy v následujících 12 měsících;
• b. udržitelnost strategie instituce na základě její schopnosti generovat přijatelné výnosy výhledově přinejmenším v následujících třech letech na základě strategických plánů a finančních prognóz.

Příslušné orgány by měly používat výsledek analýzy modelu podnikání jako podklad pro hodnocení všech dalších prvků SREP. Příslušné orgány mohou analyzovat konkrétní aspekty modelu podnikání, zejména kvantitativní hodnocení, v rámci hodnocení jiných prvků SREP (např. pochopení struktury financování může být součástí hodnocení rizik pro likviditu).

Při provádění analýzy modelu podnikání by příslušné orgány měly zohledňovat environmentální, sociální a správní rizika (rizika ESG), přičemž by měly upřednostňovat rizika fyzi c ká a tranzitivní environmentální rizika, a to s cílem posoudit strategické a obezřetnostní dopady těchto rizik na model podnikání dané instituce v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu.

Příslušné orgány by měly analýzu modelu podnikání využívat rovněž k posouzení obezřetnostních důsledků rizik praní peněz a financování terorismu, která jsou spojena s modelem podnikání instituce. V tomto ohledu by příslušné orgány měly využít informace obd ržené od orgánů dozoru v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, aby doplnily svá zjištění z průběžného dohledu a vyhodnotily, zda nevyvolávají obezřetnostní obavy související s rizikem praní peněz a financování terorismu. Pokud z hodnocení vyplývá, že model podnikání instituce vyvolává obezřetnostní obavy související s rizikem praní peněz a financování terorismu, měly by příslušné orgány výsledky obezřetnostního posouzení modelu podnikání sdílet s orgánem dozoru v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu¹⁶ .

¹⁶ V souladu s obecnými pokyny orgánu EBA pro spolupráci v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (EBA/GL/2021/15).

Při provádění analýzy modelu podnikání by příslušné orgány měly používat alespoň tyto zdroje kvantitativních a kvalitativních informací:

• a. strategické plány instituce s prognózami pro běžný rok i pro delší období, včetně jejich základní ch ekonomických předpokladů;
• b. finanční výkazy (např. výkaz zisku a ztrát, rozvaha);
• c. výkaznictví pro regulatorní účely (COREP, FINREP a úvěrové registr y , j sou-li k dispozici);
• d. interní reporting instituce (informace pro vedení, včetně údajů o podílu jednotlivých linií podnikání na ziskovosti, kapitálové plány, zpráv y týkajících se likvidity, infomace o provozní odolnosti a interních zpráv o rizicích, jsou - li tyto údaje k dispozici);
• e. ozdravné plány;
• f. plány řešení krize, včetně provedení a výsledků posouzení způsobilosti k řešení krize poskytnuté orgánem příslušným k řešení krize v souladu s článkem 14 směrnice 2014/59/EU;
• g. plán instituce pro řešení ESG rizik, který má být vypracován v souladu s čl. 76 odst. 2 směrnice 2013/36/EU;
• h. výkazy vypracované třetími stranami (např. zprávy o auditu, zprávy analytiků akciových trhů / úvěrových analytiků);
• i. jiné relevantní studie / průzkumy týkající se makro - obezřetnosti nebo finanční stability (např. od Mezinárodního měnového fondu (MMF), makro - obezřetnostních orgánů a institucí, evropských institucí).