4.3 Správa a řízení

Strategie IRRBB instituce, včetně ochoty podstupovat riziko IRRBB a zmírňování dopadu IRRBB, by měla být součástí celkové strategie, zejména strategických cílů a cílů v oblasti řízení rizik, a schválena vedoucím orgánem, jak je stanoveno v čl. 88 odst. 1 pododstavci 2 písm. a) směrnice 2013/36/EU.

Ochota instituce podstupovat riziko IRRBB by měla být vyjádřena z hlediska přijatelného dopadu kolísajících úrokových sazeb jak na zisk, tak na ekonomickou hodnotu, a měla by být zohledněna v limitech. Instituce s významnou expozicí vůči riziku souvisejícímu s časovými rozdíly, bazickému riziku nebo opčnímu riziku by měly stanovit svou ochotu podstupovat riziko v souvislosti s každým z těchto významných dílčích typů IRRBB.

Celková strategie IRRBB by rovněž měla zahrnovat rozhodnutí o tom, do jaké míry se obchodní model opírá o vytváření zisku prostřednictvím „využívání sklonu výnosové křivky“, tj.

• o financování aktiv s poměrně dlouhým obdobím cenové fixace závazky s poměrně krátkým obdobím cenové fixace. Opírá - li se obchodní model z většiny o tento zdroj zisku, měl by vedoucí orgán objasnit svou strategii IRRBB a jak má v plánu přestát období s plochou nebo klesající výnosovou křivkou.

Instituce by měly řádně posoudit návrh nových produktů nebo činností, nových strategií přijímání rizika nebo zajišťovacích strategií před jejich před uvedením na trh, respektive před zahájením jejich využívání, aby byly zajištěny zdroje potřebné k řádnému a účinnému řízení IRRBB v souvislosti s daným produktem nebo činností . Zároveň by měl být zajištěn soulad navrhované činnosti s celkovou ochotou instituce podstupovat riziko a zavedeny postupy pro identifikaci, měření, sledování a řízení rizik spojených s navrhovaným produktem nebo činností. Vlastnosti IRRBB těchto nových produktů a činností by měly být řádně pochopeny .

Instituce využívající derivátové nástroje ke zmírnění expozice vůči IRRBB by měly disponovat potřebnými vědomostmi a odbornými znalostmi. Každá instituce by měla prokázat své porozumění důsledkům zajišťování rizik pomocí úrokových derivátů.

Instituce využívající modely chování zákazníků jako vstupních údajů pro měření svého IRRBB by měly disponovat potřebnými vědomostmi a odbornými znalostmi. Každá instituce by měla být schopna prokázat své porozumění důsledkům modelování chování svých zákazníků.

Při rozhodování o zajišťovacích operacích by si instituce měly být vědomy dopadů účetních pravidel, ale způsob účtování by neměl být motivem jejich přístupu k řízení rizik. Řízení ekonomických rizik by proto mělo být prioritou a účetní dopady by měly být řízeny druhotně .

Konsolidující instituce by měly zajistit, aby vnitřní správa a řízení a systémy a postupy řízení IRRBB byly konzistentní a dobře integrovány na konsolidovaném i subkonsolidovaném základě.

4.3.2 Rámec řízení rizik a odpovědnost

S ohledem na systémy vnitřní správy a řízení podle článků 74 a 88 směrnice 2013/36/EU by instituce měly v souvislosti s IRRBB zajistit, aby:

• (a) jejich řídicí orgán nesl konečnou odpovědnost za dohled nad rámcem řízení IRRBB, rámcem ochoty instituce podstupovat riziko a výší, druhem a rozdělením vnitřně stanoveného kapitálu k přiměřenému pokrytí rizik, řídicí orgán stanovil celkovou strategii pro IRRBB instituce a schválil příslušné zásady a postupy. Řídicí orgán však může pověřit monitorováním a řízením IRRBB vrcholné vedení, odborníky nebo výbor pro řízení aktiv a pasiv za podmínek stanovených v odstavci 41.
• (b) měly zaveden rámec pro řízení IRRBB, který vymezuje jasné hranice odpovědnosti a obsahuje systém limitů, zásady, postupy a vnitřní kontroly, včetně pravidelných nezávislých přezkumů a vyhodnocování efektivity tohoto rámce.

Řídicí orgán by měl být zejména odpovědný za:

• (a) porozumění povaze a úrovni expozice vůči IRRBB. Řídicí orgán by měl zajistit, aby byly vypracovány jasné pokyny týkající se ochoty podstupovat riziko IRRBB s ohledem na obchodní strategii instituce.
• (b) zajištění přijetí vhodných opatření k identifikaci, měření, sledování a řízení IRRBB v souladu se schválenými strategiemi a zásadami. V této souvislosti je řídicí orgán nebo jeho zástupci odpovědný za:
• i. stanovení odpovídajících limitů IRRBB, včetně stanovení konkrétních postupů a schválení nezbytných výjimek a zajištění souladu s těmito limity,
• ii. přijetí systémů a standardů pro měření IRRBB, oceňování pozic a hodnocení výkonnosti, včetně postupů pro aktualizaci úrokových šoků a zátěžových scénářů a klíčových předpokladů ovlivňujících analýzu IRRBB instituce,
• iii. zajištění komplexního procesu reportingu a přezkumu IRRBB a
• iv. zajištění efektivní vnitřní kontroly a systém manažerských informací (MIS).
• (c) schvalování hlavních podnětů pro zajišťování nebo přijímání rizika před jejich realizací. Pozice týkající se interních převodů rizika mezi investičním portfoliem a obchodním portfoliem by měly být řádně zdokumentovány.
• (d) provádění dohledu nad schvalováním, prováděním a přezkoumáváním interních přepisů, postupů a limitů řízení IRRBB. Informace o míře expozice instituce vůči IRRBB a jejích změnách by měly být pravidelně poskytovány řídicímu orgánu (alespoň čtvrtletně).
• (e) zajištění, aby ověřování metod měření IRRBB a posuzování odpovídajícího modelového rizika byly zahrnuty a formalizovány v interních předpisech, které by měl být přezkoumány a schváleny řídícím orgánem nebo jeho zástupci.
• (f) porozumění a hodnocení činnosti svých zástupců při monitorování a řízení IRRBB v souladu se zásadami schválenými řídicím orgánem na základě pravidelných přezkumů včasných a dostatečně podrobných informací,
• (g) porozumění dopadů strategií IRRBB instituce a jejich potenciálních vazeb s tržním, likvidním, úvěrovým a operačním rizikem, aniž by bylo požadováno, aby všichni členové řídicího orgánu museli být odborníky v dané oblasti. Někteří členové by měli mít dostatečné technické znalosti, aby mohli zpochybňovat zprávy předkládané řídicímu orgánu a vznášet vůči nim námitky. Instituce by měla stanovit odpovědnost členů řídicího orgánu za zajištění schopnosti vrcholného vedení porozumět IRRBB a za zajištění dostatečných zdrojů pro řízení IRRBB.

Instituce by měly mít zaveden systém a postupy pro veškeré pověřování řídicím orgánem v oblasti monitorování nebo řízení IRRBB, mimo jiné včetně:

• (a) Měly by být určeny osoby nebo výbory, které budou pověřovány úkoly řídicím orgánem v oblasti tvorby zásad a postupů týkajících se IRRBB, např. vrcholné vedení, odborní pracovníci nebo výbor pro řízení aktiv a pasiv (ALCO), s jasně stanovenými úkoly ze strany řídicího orgánu.
• (b) Řídicí orgán by měl zajistit, aby při řízení IRRBB byla odpovídajícím způsobem rozdělena odpovědnost. Úkoly spočívající v identifikaci, měření, monitorování a kontrole IRRBB by měly mít jasně definovanou odpovědnost, měly by být nezávislé na úkolech spočívajících v podstupování rizika IRRBB a měly by zahrnovat oznamování expozic vůči IRRBB přímo řídicímu orgánu nebo jeho zástupcům.
• (c) Instituce by měla zajistit, aby zástupci řídícího orgánu měli jasně definované pravomoci nad odděleními odpovědnými za podstupování rizika IRRBB. Měl by být jasně stanoven komunikační kanál pro předávání pokynů zástupců těmto oddělením.
• (d) Řídicí orgán by měl zajistit, aby struktura instituce umožňovala jeho zástupcům vykonávat své úkoly a usnadňovala efektivní rozhodování, řízení a správu. V tomto ohledu by se ALCO měl pravidelně scházet a měly by v něm být přítomni zástupci všech hlavních oddělení souvisejících s IRRBB. Řídicí orgán by měl podporovat diskusi o způsobu řízení IRRBB, a to jak mezi jeho členy a jeho zástupci, tak i mezi jeho zástupci a dalšími pracovníky instituce. Řídicí orgán by měl také zajistit, aby pravidelná komunikace mezi oblastmi řízení rizik a strategického plánování usnadňovala sledování rizik budoucí obchodní činnosti.

4.3.3 Ochota podstupovat riziko a limity

Instituce by si měly stanovit svou ochotu podstupovat riziko IRRBB, zejména pokud jde o riziko týkající se ekonomické hodnoty a změny budoucího zisku:

• (a) Instituce by měly mít jasně formulované prohlášení o ochotě podstupovat riziko schválené jejich řídicím orgánem, realizované prostřednictvím komplexních rámců ochoty podstupovat riziko, tj. zásad a postupů pro omezování a řízení IRRBB.
• (b) Jejich rámce ochoty podstupovat riziko by měly vymezovat přenesené pravomoci, hranice odpovědnosti a odpovědnost za rozhodování v oblasti řízení IRRBB a měly by uvádět nástroje, zajišťovací strategie a příležitosti podstupování rizik schválených pro IRRBB.
• (c) Při vymezování své ochoty podstupovat riziko by instituce měly zohlednit riziko týkající se změny budoucího zisku, které se může objevit v důsledku účetního zpracování transakcí investičního portfolia. Riziko týkající se změny budoucího zisku nesmí být omezeno na úrokové výnosy a náklady: dopady změn úrokových sazeb na tržní hodnotu nástrojů, které se v závislosti na účetním zpracování projeví buď ve výkazu zisku a ztráty, nebo přímo ve vlastním kapitálu (prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření), by měly být zohledněny zvlášť. Instituce by měly zejména zohlednit dopad úrokových šoků a zátěžových scénářů související s vloženými opčními charakteristikami u nástrojů oceňovaných v reálné hodnotě do zisku. Instituce by měly také zohlednit potenciální dopad úrokových derivátů využívaných v zajišťovacích operacích na výkaz zisku a ztráty, pokud by jejich účinnost byla narušena změnami úrokových sazeb.

Instituce by měly zavést limity pro zachování cílových expozic vůči IRRBB v souladu se svou ochotou podstupovat riziko a svým celkovým přístupem k měření IRRBB, zejména:

• (a) Na konsolidovaném základě a případně na úrovni jednotlivých poboček by měly být uplatňovány souhrnné limity rizika, které jasně vymezují míru rizika IRRBB přijatelnou pro řídicí orgán.
• (b) Limity mohou být spojeny s konkrétními scénáři změn úrokových sazeb a jejich časové struktury, jako je jejich zvýšení nebo snížení nebo změna tvaru výnosové křivky. Pohyby úrokových sazeb, které se používají při stanovování těchto limitů, by měly představovat dostatečně nepříznivé šokové a zátěžové situace s přihlédnutím k volatilitě úrokových sazeb minulých období a času požadovaného vedením ke zmírnění těchto rizikových expozic.
• (c) Struktura limitů by měla odpovídat povaze, velikosti, složitosti a kapitálové přiměřenosti instituce, jakož i její schopnosti měřit a řídit svá rizika.
• (d) V závislosti na povaze činností a obchodním modelu instituce mohou být rovněž stanoveny dílčí limity pro jednotlivé obchodní jednotky, portfolia, druhy nástrojů, specifické nástroje nebo významné podtypy IRRBB, jako je riziko související s časovými rozdíly, bazické riziko a opční riziko .
• (e) Měly by být zavedeny systémy k zajištění toho, že pozicím, které překračují nebo mohou překročit limity stanovené vedoucím orgánem nebo jeho zástupci, se bude vedení bezodkladně věnovat a budou bezodkladně řešeny. Mělo by být jasně vymezeno, kdo bude informován, jakou bude mít tato komunikace formu a jaké následné kroky budou přijaty.
• (f) Poskytování informací o ukazatelích rizika řídicímu orgánu nebo jeho zástupcům by mělo probíhat nejméně čtvrtletně a mělo by porovnávat současnou expozici se stanovenými limity.

Měl by být zaveden rámec pro sledování vývoje zajišťovacích strategií, opírajících se o nástroje, jako jsou deriváty, a pro řízení rizika z hlediska tržní hodnoty v případě nástrojů, které jsou účtovány v tržní hodnotě.

4.3.4 Zásady a postupy v oblasti rizik a řízení rizik

• a. Zásady a postupy v oblasti rizik

Řídicí orgán by měl v souladu se svou celkovou strategií pro IRRBB přijmout spolehlivé politiky, postupy a systémy, které by měly zajistit:

• (a) zavedení postupů pro aktualizaci scénářů pro měření a hodnocení IRRBB,
• (b) vhodný a přiměřený přístup a odpovídající předpoklady pro měření a hodnocení IRRBB, včetně přidělování vnitřního kapitálu na krytí rizik IRRBB,
• (c) pravidelný přezkum a případné změny předpokladů použitých modelů,
• (d) stanovení standardů pro hodnocení pozic a měření výkonnosti,
• (e) vypracování příslušné dokumentace a realizace povolených zajišťovacích strategií a zajišťovacích nástrojů a
• (f) stanovení pravomoci a odpovědnosti za řízení expozic vůči IRRBB.

Tyto zásady by měly být dobře odůvodněné, spolehlivé a zdokumentované a měly by zahrnovat všechny složky IRRBB relevantní pro individuální fungování instituce. Aniž by byla dotčena zásada proporcionality, politiky IRRBB by měly zahrnovat:

• (a) Uplatnění hranice mezi „investičním portfoliem“ a „obchodním portfoliem“. Interní převody rizika mezi investičním portfoliem a obchodním portfoliem by měly být řádně zdokumentovány a sledovány v souvislosti s IRRBB vyplývajícího z úrokových derivátů.
• (b) Podrobnější definici ekonomické hodnoty a její soulad s metodou používanou k ocenění aktiv a závazků (např. na základě současné hodnoty budoucích peněžních toků a současné hodnoty budoucích výnosů) stanovenou pro interní použití.
• (c) Podrobnější definici rizika budoucího zisku a její soulad s interně používaným přístupem instituce k vypracovávání finančních plánů a finančních prognóz.
• (d) Velikost a formu různých úrokových šoků, které budou použity pro interní výpočty IRRBB.
• (e) Použití podmíněných nebo nepodmíněných přístupů k modelování peněžních toků.
• (f) Způsob zohlednění "plánovaných transakcí"⁷ (včetně souvisejících zajišťovacích operací).
• (g) Způsob agregace úrokových expozic s více měnami.
• (h) Měření a řízení bazického rizika vyplývajícího z různých referenčních úrokových sazeb.
• (i) Zda jsou neúročená aktiva a pasiva investičního portfolia (včetně kapitálu a rezerv) zahrnuta do výpočtů měření IRRBB pro účely ICAAP.
• (j) Nakládání s běžnými a spořicími účty (tj. splatnost předpokládaná u závazků s krátkou smluvní splatností, ale s dlouhou splatností z hlediska chování klientů).
• (k) Měření IRRBB vyplývajícího z automatických opcí aktiv nebo pasiv a behaviorálních opcí aktiv nebo pasiv, včetně dopadů konvexity a nelineárních profilů splácení .
• (l) Míra členění použitá při výpočtech ukazatelů (např. použití časových pásem splatností).
• (m) Interní definice obchodních marží a odpovídající metodika pro interní zaúčtování obchodních marží.

⁷ Plánované expozice (např. byl - li schválen úvěr a zákazník si může vybrat, zda jej bude čerpat či nikoli) účinně poskytnou zákazníkovi možnost, která bude s největší pravděpodobností využita v době, kdy budou tržní podmínky instituci nejméně vyhovovat (negativní konvexita). Řízení plánovaných expozic se opírá o přesné údaje o přijatých žádostech a o modelování očekávaných čerpání.

Všechny zásady IRRBB by měly být pravidelně přezkoumávány, nejméně jednou ročně, a podle potřeby revidovány.

Aby bylo zajištěno, že zásady a postupy řízení IRRBB instituce budou přiměřené a spolehlivé, měl by řídicí orgán nebo jeho zástupci přezkoumávat zásady a postupy řízení IRRBB s ohledem na výstupy pravidelných zpráv.

Řídicí orgán nebo jeho zástupci by měli zajistit, aby byly činnosti v oblasti analýz a řízení rizik spojených s IRRBB prováděny vhodným a kompetentním personálem s technickými znalostmi a zkušenostmi v souladu s povahou a rozsahem aktivit instituce.

• b. Vnitřní kontrolní systém

Pokud jde o kontrolní zásady a postupy týkající se IRRBB, měly by instituce zajistit vhodné schvalovací postupy, limity na výši expozic, přezkumy a další mechanismy k zajištění přiměřené jistoty ohledně dosahování cílů řízení rizik.

Instituce by měly provádět pravidelné přezkumy a hodnocení svých vnitřních kontrolních systémů a postupů řízení rizik, které by měly zajistit, aby personál postupoval v souladu se zavedenými zásadami a postupy. Tyto přezkumy by se rovněž měly zabývat všemi všechny významnými změnami, které by mohly ovlivnit účinnost kontrol, včetně změn tržních podmínek, personálu, technologií a postupů pro dodržování limitů na výši expozic, a zajistit zavedení příslušných postupů pro řešení překročení limitů. Tyto přezkumy a hodnocení by měly být pravidelně prováděny jednotlivci nebo odděleními nezávislými na kontrolované funkci. Pro zajištění včasných revizí nebo zlepšení vnitřních kontrol by měl být zaveden interní mechanismus přezkumu.

Instituce by měly nechat své postupy identifikace, měření, monitorování a řízení IRRBB pravidelně revidovat nezávislým kontrolním orgánem, kterým může být interní nebo externí auditor. V takových případech by měly být příslušným orgánům zpřístupněny zprávy vypracované interními nebo externími auditory nebo jinými rovnocennými externími subjekty.

• c. Informační systémy pro IRRBB a kvalita údajů

Informační systémy a aplikace používané institucí k provádění, zpracování a záznamu operací, k určování, měření a shromažďování expozic vůči IRRBB a k vypracovávání zpráv by měly podporovat řízení IRRBB včasným a přesným způsobem. Systémy by zejména měly:

• (a) Zachycovat údaje o úrokovém riziku všech významných expozic instituce vůči IRRBB, včetně expozic vůči riziku souvisejícímu s časovými rozdíly, bazickému riziku a opčnímu riziku. To by mělo podpořit systém instituce pro identifikaci, měření a shromažďování hlavních zdrojů IRRBB.
• (b) Být schopny plně a jasně zaznamenávat všechny transakce provedené institucí s ohledem na jejich charakteristiky týkající se IRRBB.
• (c) Být přizpůsobeny složitosti a počtu transakcí vytvářejících IRRBB.
• (d) Umožňovat dostatečnou flexibilitu pro zpracování přiměřené škály úrokových šoků zátěžových a jakýchkoli dalších scénářů.
• (e) Umožňovat institucím plně měřit, posuzovat a sledovat dopad jednotlivých transakcí na celkovou expozici instituce .
• (f) Umožňovat vypočítat ukazatele ekonomické hodnoty a budoucího zisku, jakož i další míry IRRBB stanovené jejich příslušnými orgány na základě úrokových šoků a zátěžových scénářů uvedených v oddílech 4.4.3 a 4.4.4.
• (g) Být dostatečně flexibilní, aby bylo možno zohlednit orgány dohledu stanovená omezení týkající se interních předpokladů instituce ohledně rizikových parametrů .

Informační a transakční systémy by měly umožňovat zaznamenávat profil přecenění, úrokové charakteristiky (včetně rozpětí) a opční charakteristiky produktů, aby bylo možné měřit riziko související s časovými rozdíly, bazické riziko a opční riziko. Transakční systém by měl zejména umožňovat shromažďovat podrobné informace o datu (datech) přecenění dané transakce,

• o typu nebo indexu úrokové sazby, o všech možnostech (včetně předčasného splacení nebo vyplacení) a o poplatcích spojených s realizací těchto opcí .

Systémy používané k měření IRRBB by měly umožňovat podchytit charakteristiky IRRBB u všech produktů. Systémy by rovněž měly umožňovat rozčlenění dopadu jednotlivých nástrojů a portfolií IRRBB na úrovni rizika investičního portfolia.

U složitých a strukturovaných produktů by měl transakční systém umožňovat shromažďovat informace o jednotlivých částech produktu a zaznamenávat jejich charakteristiky týkající se IRRBB (např. charakteristiky aktiv a pasiv seskupených podle určitých charakteristik, jako jsou data přecenění nebo prvky opčních charakteristik). Instituce by měla zajistit, aby informační systém byl schopen držet krok se zaváděním nových produktů.

Měly by být zavedeny přiměřené organizační kontroly informačních systémů, aby nedocházelo ke zkreslení údajů používaných počítačovými systémy a aplikacemi IRRBB, aby se kontrolovaly změny v kódování používaném v těchto aplikacích a aby se zejména zajistila:

• (a) spolehlivost vstupních údajů a integrita systémů pro zpracování modelů IRRBB,
• (b) minimální pravděpodobnost výskytu chyb v informačním systému, včetně těch, k nimž dochází během zpracovávání a shromažďování údajů, a
• (c) přijetí odpovídajících opatření, jestliže dojde k narušení trhu nebo propadům trhu.

Ukazatele rizika by se měly opírat o spolehlivé tržní a interní údaje. Instituce by měly kontrolovat kvalitu externích zdrojů informací používaných při vytváření historických databází úrokových sazeb, jakož i četnost aktualizací těchto databází.

Aby byla zajištěna vysoká kvalita údajů, měly by instituce zavést vhodné postupy, které zajistí správnost údajů zadávaných do systému IT. Zadávání údajů by mělo být co nejvíce automatizováno, aby se snížilo riziko administrativních chyb, a mapování údajů by mělo být periodicky přezkoumáno a testováno vůči schválené verzi modelu. Dále by měla být k dispozici dostatečná dokumentace hlavních zdrojů údajů používaných v postupu měření rizik dané instituce. Instituce by měly rovněž zavést vhodné mechanismy k ověřování správnosti procesu agregace a spolehlivosti výsledků modelu. Tyto mechanismy by měly potvrdit přesnost a spolehlivost údajů.

Pokud instituce dělí peněžní toky do různých časových pásem (např. pro analýzy rizika souvisejícího s časovými rozdíly) nebo přiřazují peněžní toky k různým vrcholům úrokové křivky, aby odrážely různé doby přecenění/ splatnosti, měla by být kritéria dělení stabilní v čase, aby byla zajištěna smysluplná srovnatelnost údajů týkajících se rizik za různá období.

Instituce by měly identifikovat možné důvody nesrovnalostí a nepřesností, ke kterým může dojít při zpracování údajů. Instituce by měly zavést postupy pro řešení těchto nesrovnalostí a nepřesností, včetně postupů pro vzájemné ověřování správnosti pozic, aby bylo možné tyto nesrovnalosti a nepřesnosti odstranit.

Instituce by měly zavést vhodné postupy pro zajištění souladu údajů používaných v modelech pro měření IRRBB – například pro simulaci zisku – s údaji použitými pro finanční plánování v rámci celé skupiny .

• d. Interní podávání zpráv

Interní systémy institucí pro podávání zpráv o rizicích by měly poskytovat včasné, přesné a úplné informace o jejich expozicích vůči IRRBB. Četnost interních zpráv by měla být alespoň čtvrtletní.

Interní zprávy by měly být předkládány řídicímu orgánu nebo jeho zástupcům a obsahovat informace na příslušných úrovních detailu (podle konsolidační úrovně a měny) a pravidelně kontrolovány. Zprávy by měly obsahovat rozsah informací přizpůsobený konkrétní úrovni řízení (např. řídicímu orgánu, vrcholnému vedení) a konkrétní situaci instituce a ekonomickému prostředí.

Zprávy o IRRBB by měly poskytovat souhrnné informace a dostatečně podrobné podpůrné informace umožňující řídicímu orgánu nebo jeho zástupcům posoudit citlivost instituce na změny tržních podmínek a další důležité rizikové faktory. Obsah zpráv by měl zohledňovat změny rizikového profilu instituce a ekonomického prostředí a porovnat současnou expozici s limity.

Zprávy o IRRBB by měly pravidelně zahrnovat výsledky přezkumů a auditů modelů, jakož i srovnání minulých prognóz nebo odhadů rizik se skutečnými výsledky za účelem informování

• o možných nedostatcích modelů. Instituce by zejména měly posuzovat modelované ztráty z předčasného splacení vůči ztrátám zaznamenaným v minulých obdobích. Portfolia, která mohou být předmětem výrazných změn tržní hodnoty, by měla být jasně určena a související dopad by měl být monitorován v rámci řídícího informačního systému instituce a podléhat dohledu obdobnému jako nad jinými portfolii vystavenými tržnímu riziku.

Ačkoli se zprávy sestavené pro řídicí orgán nebo jeho zástupce budou lišit podle složení portfolia instituce, měly by s přihlédnutím k odstavci 65 zahrnovat:

• (a) Shrnutí souhrnných expozic vůči IRRBB instituce, včetně informací o expozicích vůči riziku souvisejícímu s časovými rozdíly, bazickému a opčnímu riziku. Měla by být rozpoznána a vysvětlena aktiva, pasiva, peněžní toky a strategie ovlivňující míru a vývoj IRRBB.
• (b) Zprávy prokazující dodržování zásad a limitů ze strany instituce.
• (c) Klíčové předpoklady pro modelování, jako jsou charakteristiky vkladů splatných na požádání (NMD), předčasné splácení úvěrů s pevnou úrokovou sazbou, předčasné výběry termínovaných vkladů s pevnou úrokovou sazbou, čerpání příslibů, agregace údajů za různé měny a účtování obchodních marží.
• (d) Údaje o dopadu klíčových předpokladů modelování na měření IRRBB, a to jak z hlediska ukazatelů ekonomické hodnoty, tak ukazatelů budoucího zisku, včetně změn předpokladů při různých scénářích úrokových sazeb .
• (e) Údaje o dopadu úrokových derivátů na měření IRRBB, a to jak z hlediska ukazatelů ekonomické hodnoty, tak ukazatelů budoucího zisku.
• (f) Údaje o dopadu nástrojů v reálné hodnotě, včetně aktiv a pasiv úrovně 3, na měření IRRBB, a to jak z hlediska ukazatelů ekonomické hodnoty, tak ukazatelů budoucího zisku.
• (g) Výsledky zátěžových testů uvedených v oddíle 4.4.4, šoků uvedených v oddíle 4.4.3, dohledového testu odlehlých hodnot podle oddílu 4.5 a hodnocení citlivosti na klíčové předpoklady a parametry a
• (h) souhrn revizí zásad, postupů IRRBB a přiměřenosti systémů jeho měření, včetně veškerých zjištění interních a externích auditorů nebo jiných ekvivalentních externích subjektů (např. poradců).

Na základě těchto zpráv by řídicí orgán nebo jeho zástupci měli být schopni posoudit citlivost instituce na změny tržních podmínek a další důležité rizikové faktory, zejména s ohledem na portfolia, která mohou být vystavená významným změnám tržních hodnot.

Interní systém měření by měl sestavovat zprávy takovým způsobem, aby je různé úrovně vedení instituce snadno pochopily a včas učinily příslušná rozhodnutí. Zprávy by měly představovat základ pravidelného sledování toho, zda instituce vyvíjí svou činnost v souladu se svou strategií a limity úrokového rizika, které si stanovila.

• e. Správa a řízení modelu

Instituce by měly zajistit, aby validace metod měření IRRBB – které by měly být přezkoumávány a validovány nezávisle na jejich vývoji – a hodnocení odpovídajícího rizika modelů bylo zahrnuto do formalizovaných postupů, které by měly být přezkoumány a schváleny řídicím orgánem nebo jeho zástupci. Tyto zásady by měly být začleněny do postupů správy a řízení rizik modelů a měly by specifikovat:

• (a) rozdělení rolí a určit, kdo je odpovědný za vývoj, validaci, dokumentování, implementaci a používání modelů, a
• (b) odpovědnosti za dohled nad modelem a také nad zásadami, včetně vypracovávání počátečních a průběžných postupů validace, vyhodnocování výsledků, schvalování, kontroly verzí, výjimek, procesů eskalací, modifikací a ukončení používání.

Rámec potvrzení platnosti (validace) by měl zahrnovat tyto čtyři základní prvky:

• (a) hodnocení koncepční a metodické ucelenosti, včetně posouzení vývoje modelu,
• (b) průběžné sledování modelů, včetně postupů ověřování a porovnávání,
• (c) analýzu výstupů modelu, včetně reverzního testování klíčových interních parametrů (např. stability vkladů, sazeb předčasného splacení úvěrů, předčasného výběru vkladů, ocenění nástrojů) a
• (d) důkladné posouzení veškerých odborných názorů a posudků používaných v interních modelech.

Při provádění předpokládaných počátečních a průběžných validací by měl být v rámci těchto zásad zaveden hierarchický postup pro určování stavu rizika modelu založený na kvantitativních i kvalitativních faktorech, jako je velikost, dopad, minulá výkonnost a odborné znalosti a zkušenosti zaměstnanců s používanou technikou modelování .

Řízení rizika modelů týkajícího se ukazatelů IRRBB by mělo vycházet z holistického přístupu zahrnujícího motivaci, vývoj a implementaci vlastníky a uživateli modelů. Před obdržením interního schválení k použití by měl být postup určování vstupů, předpokladů, metodik modelování a výstupů modelu přezkoumán a ověřen nezávisle na vývoji modelů IRRBB.

Výsledky přezkumu a validace a veškerá doporučení týkající se používání modelu by měly být předloženy řídicímu orgánu nebo jeho zástupcům a jimi schváleny. Po schválení by měl být model průběžně přezkoumáván, podrobován ověřování postupů a validaci s četností odpovídající úrovni rizika modelu stanoveného a schváleného institucí.

V rámci průběžného procesu přezkumu by měl být stanoven soubor výjimečných událostí vyžadujících, aby hodnotitelé modelů včas informovali řídicí orgán nebo jeho zástupce, aby přijali nápravná opatření a omezili používání modelu. Vlastníkům modelu by měla být, pokud je to vhodné, svěřena jednoznačně definována oprávnění pro řízení verzí modelu.

Na základě pozorování a nových informací získaných postupem času lze schválený model upravit nebo odstranit. Instituce by měly formulovat své zásady pro změnu modelů, včetně oprávnění a dokumentace pro řízení změn a verzí.

Instituce se mohou při řízení a kontrole IRRBB spoléhat na modely IRRBB třetích stran za předpokladu, že jsou tyto modely adekvátně přizpůsobeny tak, aby řádně zohledňovaly specifické charakteristiky dané instituce. Očekává se, že instituce budou plně rozumět podkladovým analytikám, předpokladům a metodikám modelů třetích stran a že zajistí, aby byly adekvátně začleněny do obecných systémů a postupů řízení rizik institucí. Poskytují - li třetí strany tržní údaje, předpoklady chování nebo nastavení modelu, měla by mít instituce zavedený postup pro zjišťování, zda jsou tyto vstupní údaje přiměřené vlastní činnosti a rizikovým charakteristikám vlastní činnosti. Instituce by měly zajistit odpovídající dokumentaci týkající se používání modelů třetích stran, včetně jejich případných úprav.

Modelové vstupní údaje nebo předpoklady pocházející z interních modelových postupů i od třetích stran by měly být zahrnuty do procesu validace. Instituce by měla v rámci procesu validace zdokumentovat a vysvětlit volby specifikací modelů.