7.2 Metodika posuzování

Příslušné orgány by měly provést kvalitativní přezkum obchodní strategie žádající úvěrové instituce s cílem získat přehled o druzích činností, které hodlají provádět, jejich zeměpisné distribuci, věrohodnosti výchozích domněnek a souvisejícím rizikovém profilu žádající úvěrové instituce.

Za tímto účelem by příslušné orgány měly získat jasný přehled:

• a) o druzích činností, které má žádající úvěrová instituce v plánu provádět, včetně identifikace hlavních a vedlejších podnikatelských činností a druhů cílových zákazníků. Tato analýza by měla být funkční, aby bylo možné určit činnosti zahrnuté do povolení nebo v souladu s odstavcem 58 rozsah povolení, jakož i případnou dostupnost jiných vhodných režimů povolení. Přezkum by rovněž měl zajistit, aby příslušné orgány porozuměly souvisejícímu rizikovému profilu, včetně rizika praní peněz / financování terorismu, a dopadu na kapitálové požadavky, likviditu a potřeby financování, jakož i na uspořádání vnitřní správy a řízení;
• b) o zeměpisném rozložení činností, včetně jejich zamýšleného provádění prostřednictvím dceřiných podniků a poboček nebo prostřednictvím svobody poskytovat služby v rámci E U nebo ve třetí zemi, a o plánované budoucí expanzi. Zejména pokud obchodní model zahrnuje používání digitálních řešení, měly by příslušné orgány posoudit, zda plánované přeshraniční činnosti spadají do „svobody poskytování služeb“ nebo „práva usazování“. Analýza by měla podpořit mimo jiné chápání potřeby příslušných orgánů pro jakýkoliv další regulační požadavek na získání přístupu na cílové trhy (např. pasové oznámení), veškerá související regulační rizika a obchodní nebo finanční odůvodnění zamýšlené kor porátní struktury a zeměpisného rozložení. Měla by být podpořena i analýzou rizika praní peněz / financování terorismu spojeného s danou jurisdikcí prováděn ou v souvislosti s posuzováním struktury provádění činnosti. Pokud má žádající úvěrová instituce v ú myslu provádět velkou část svých činností mimo jurisdikci, kde předložila žádost o povolení, příslušný orgán by v souladu s 16. bodem odůvodnění směrnice o kapitálových požadavcích měl posoudit, zda volba jurisdikce, ve které byla podána žádost, má za cíl vyhnout se přísnějším regulačním normám (například pokud jde o režim AML/CFT) platících v jiném členském státě;
• c) o celkové strategii s cílem prozkoumat obchodní opodstatnění žádající úvěrové instituce, jakož i o celkové strategii skupiny, pokud je žadatel součástí skupiny. To zahrnuje přiměřené porozumění strategickým cílům, klíčovým hybným silám podnikání, veškerým zjištěným konkurenčním výhodám, kvantitativním a kvalitativním cílům podnikatelského plánu, včetně produktu nebo služby dané společnosti, její hodnotové nabídky a postavení na trhu.

Příslušné orgány by se zvláštním zřetelem k inovativním obchodním modelů a/nebo prováděcím mechanismům měly rovněž věnovat pozornost popisu inovativních prvků zamýšlených služeb a produktů, včetně jakékoliv případně zv ýšené expozice vůči riziku praní peněz / financování terorismu. V souladu s přístupem založeným na proporcionalitě a riziku mohou příslušné orgány zvážit přezkum výchozího vysvětlení přitažlivosti nového produktu, jeho nacenění, struktury a komparativní výhody. Tento přezkum by měl být koordinovaný a doplněný analýzou cílového trhu, jak je uvedeno v oddíle 7.2.3 , a možným dopadem externích klíčových ukazatelů na obchodní strategii.

Jasné porozumění plánované obchodní strategii umožní příslušným orgánům posoudit související strategii financování, příslušné externí a interní faktory k dosažení strategických cílů a věrohodnost kvantitativních předpokladů. Celkově by posouzení mělo poskytnout příslušnému orgánu přehled silných a slabých stránek, příležitostí a rizik dané obchodní strategie.

7.2.2 Struktura financování, posouzení a řízení likvidity

Příslušné orgány by měly získat jasný přehled o plánovaných zdrojích financování plánovaných obchodních činností, včetně zdroje (zdrojů) částky počátečního kapitálu. Příslušné orgány by měly přezkoumat informace předložené žádající úvěrovou institucí (zejména podle článku 4 regulační technické normy o informacích pro povolení) s cílem po soudit profil likvidity a strukturu pasiv se zvláštním důrazem na věrohodnost výchozích předpokladů. Pokud jde o strukturu pasiv , měly by příslušné orgány posoudit různé zdroje financování (typy závazků, nástroje a protistrany), související náklady, vložené opce a jejich datum splatnosti stanovené smluvně nebo podle vzorů chování. Jasný přehled o profilu likvidity a struktuře pasiv umožní příslušným orgánům posoudit prognózy týkající se právními předpisy stanovené likvidity a poměry financování, např. ukazatel LCR¹⁰ a NSFR¹¹ , rovněž s ohledem na jejich vývoj v horizontu plánování kvůli postupnému navyšování obchodních činností a provádění strategie financování (např. postupné lákání vkladatelů) ve fázi zřizování. Příslušné orgány by rovněž měly vzít v potaz, že zatímco v prvním roce činností je většina dostupných zdrojů financování obvykle stabilní (např. základní kapitál) a podíl likvidních aktiv je vysoký, vývoj poměrů stanovených právními předpisy se může lišit v závislosti na plánovaných obchodních činnostech a na související strategii financování žadatele.

¹⁰ Viz nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity.

¹¹ Viz hlavu IV, část šestou nařízení o kapitálových požadavcích (zavedeno v nařízení o kapitálových požadavcích II).

Příslušné orgány by měly provádět intenzivnější posouzení, včetně podrobných otázek týkajících se případných alternativních scénářů, pokud struktura financování vykazuje vysokou úroveň koncentrace nebo nevyvážený profil financování (např. nadměrný nesoulad splatnosti).

Náklady na financování by měly být posouzeny v kontextu posouzení finančního výhledu (viz 7.2.5 ) jako součást zisků a ztrát žádající úvěrové instituce, a bude - li to proveditelné a vhodné, měly by být porovnány se společnostmi na téže úrovni. Kromě toho by výchozí předpoklady – zejména plánované úrokové sazby – měly být posuzovány s ohledem na obchodní a makroekonomické prostředí.

Příslušné orgány by měly přezkoumat předložené informace, zejména ty, které jsou stanoveny v čl. 4 písm. g) bodě ii) až v)¹² regulační technické normy o informacích pro povolení , s cílem posoudit schopnost žádající úvěrové instituce financovat, monitorovat, aktualizovat a ohlašovat svou situaci v oblasti likvidity a příslušné rezervy v souladu s potřebami dané instituce¹³ .

¹² Čl. 4 písm. g) regulační technické normy o informacích pro povolení stanoví, že žadatel je povinen vypracovat „návrh následujících rámců a zásad žádající úvěrové instituce: […] b) zásady řízení rizika likvidity; c) zásady koncentrace financování a diverzifikace; d) zásady řízení kolaterálu; e) zásady týkající se vkladů“.

¹³ Viz oddíl 9.4 , Rámec vnitřní kontroly.

Příslušné orgány by měly přezkoumat předložené informace, zejména ty stanovené v čl. 4 písm. a) bod v)¹⁴ regulační technické normy o informacích pro povolení , s cílem posoudit celkovou připravenost interního postupu pro hodnocení přiměřenosti likvidity, a to například s ohledem na následující aspekty:

• a) správa a řízení likvidity. Příslušné orgány by měly získat jasné porozumění účinné schopnosti instituce řídit svou likviditu, včetně toho, zda příslušné funkce mají dostatečné zdroje k zajištění řádného řízení likvidity a jsou schopny vypočítat ukazatele NSFR a LCR. Příslušné orgány by měly rovněž získat jasné chápání vymezení hierarchických vztahů stanoven ých k projednání likvidity instituce a souvisejících rizik, včetně zamýšleného obsahu a četnosti zpráv pro vedoucí orgán, vyšší vedení a (případně) příslušné výbory, s cílem stanovit, zda mohou projednat nebo zpochybnit příslušné záležitosti;
• b) strategie financování a plánování likvidity. Příslušné orgány by měly získat jasné porozumění schopnosti úvěrové instituce vypracovávat scénáře, včetně zátěžových testů a pohotovostních plánů financování;
• c) rámec vnitřní kontroly likvidity. Příslušné orgány by měly získat jasný přehled o zamýšlených postupech přezkumu, ověřování a dokládání důkazy (např. zprávy, důkazní informace o kontrolách).

¹⁴ Čl. 4 písm. h) regulační technické normy o informacích pro povolení stanoví, že „žadatel je povinen stanovit všechny následující informace o finanční situaci žádající úvěrové instituce: […] shrnutí interního hodnocení přiměřenost i likvidity na konsolidované, případně na nižší než konsolidované a individuální úrovni, ve kterém prokáže, že zdroje likvidity úvěrové instituce budou dostatečné ke splnění jejích individuálních požadavků na likviditu; […]“.

V souladu s přístupem založeným na proporcionalitě stanoveným v odstavci 70 by příslušné orgány měly posuzovat schopnost žádající úvěrové instituce a její připravenost odolat zátěži v souvislosti s financováním. Za tímto účelem by příslušné orgány měly analyzovat dopa d předloženého zátěžového scénáře týkajícího se financování a likvidity, např. zvýšení nákladů na financování, na poměry likvidity a financování.

V relevantních případech by příslušné orgány měly zajistit, aby předložený popis příslušného procesu pro vypra cování ozdravného plánu zachycoval ukazatele likvidity a financování.

Při posuzování rizik likvidity a financování by příslušné orgány měly ověřit budoucí soulad žádající úvěrové instituce s minimálními požadavky stanovenými příslušnými unijními a vnitrost átními prováděcími právními předpisy. Avšak rozsah posouzení by měly být rozšířen nad rámec těchto minimálních požadavků s cílem umožnit příslušným orgánům požádat žádající úvěrovou instituci o větší zdroje likvidity, a tak kompenzovat neidentifikovaná riz ika a nejistoty.

7.2.3 Klíčové vnější faktory, včetně podnikatelského prostředí

Aby si příslušné orgány utvořily názor na věrohodnost strategických předpokladů instituce, měly by zahrnout klíčové vnější faktory podnikatelského plánu, včetně podnikatelského prost ředí, jako součást svého celkového posuzování v souladu s kritérii uvedenými níže.

V souladu s přístupem založeným na proporcionalitě stanoveném v odstavci 70 by příslušné orgány měly přezkoumat přehled analýzy cílových trhů předložených žádající úvěrovou institucí, a tak získat vhodné porozumění stávajícímu podnikatelskému prostředí při zohlednění činností hlavních stávajících aktérů a případných konkurentů na cílovém trhu (trzích) a pravděpodobného vývoje podnikatelského prostředí.

Za tímto účelem by příslušné orgány měly přezkoumat analýzu trendů na cílovém trhu, které mohou mít dopad na výkonnost a ziskovost instituce. Mohou mezi ně patřit v jednotlivých případech regulační a makroobezřetnostní trendy (např. změny právních předpisů o distribuci maloobchodních bankovních produktů nebo změny maximálních poměrů úvěru k hodnotě nemovitosti, který je povolen v případě hypoték), technologické trendy (např. přechod u některých druhů obchodování na elektronické platformy) a společenské/demografické trendy (např. složení zákazníků, změny produktů v důsledku měnících se tržních trendů, větší poptávka po islámských bankovních institucích).

Ve vhodných případech a na základě analýzy konkrétního případu může odkaz na stávající aktéry a případné konkurenty zahrnovat kromě zavedených finančních institucí globální technologické společnosti, které expandují do oblasti finančních služeb. Tato analýza by rovněž mohla být provedena v koordinaci s přezkumem cílového trhu, včetně dopadu těchto konkurentů na žádající úvěrovou instituci, například na přímý marketing zaměřený na spotřebitele.

7.2.4 Klíčové interní faktory

V souladu s proporčním přístupem stanoveným v odstavci 71 by příslušné orgány zvlášť v každém jednotlivém případě měly provést analýzu kvalitativních prvků zamýšleného obchodního modelu žádající úvěrové instituce s cílem porozumět příčinám úspěchu a klíčovým souvislostem při utváření stanoviska žádající úvěrové instituce.

V tomto ohledu by mezi oblasti pro analýzu ze strany příslušných orgánů měly patřit hlavní vnitřní faktory, které ovlivňují úspěch obchodního modelu, jako jsou zamýšlené silné stránky žádající úvěrové instituce ve vztahu k zákazníkům, dodavatelům a partnerům, kvalita platforem IT a operativní kapacity a kapacity zdrojů, jakož i faktory, jako jsou poskytovatelé, kteří jsou třetími stranami, prostředníci, potenciální expozice vůči riziku praní peněz / financování terorismu a zvláštní regulatorní hybné síly.

Příslušné orgány by rovněž měly posoudit, zda finanční výhledy odpovídají obchodní strategii stanovené v plánu, zda existuje jasný plán provádění a kapacita vykonávat a provádět podnikatelský plán. V tomto druhém uvedeném ohledu by přezkum příslušných orgánů měl rovněž zohlednit průběžné posouzení odborných schopností vedení, mimo jiné i s ohledem na podnikatelský plán a jeho postupné změny v průběhu času, a dostupnost dostatečných lidských zdrojů s cílem zajistit provádění obchodní strategie. Na podporu tohoto posouzení by příslušné orgány měly zohlednit předchozí odborné zkušenosti členů vedoucího orgánu.

7.2.5 Finanční výhledy

Příslušné orgány by měly provádět kvantitativní přezkum podnikatelského plánu žádající úvěrové instituce zaměřený na předložené finanční výhledy, jak pro základní scénář, tak pro zátěžový scénář – s ohledem na zeměpisnou distribuci, druhy činností a postavení na trhu na individuál ní úrovni a případně na úrovni konsolidované skupiny nebo na nižší než konsolidované úrovni (čl. 4 písm. a) regulační technické normy o informacích pro povolení¹⁵ ). Příslušné orgány by měly rovněž přezkoumat finanční situaci (například na základě rozvahy), riziko (například na základě celkového objemu rizikové expozice, „TREA“, nebo jiných opatření týkajících se rizik) a/nebo organizační a/nebo statutární omezení.

¹⁵ Čl. 4 písm. a) regulační technické normy o informacích pro povolení stanoví, že v žádosti se uvádí „informace o výhledu týkající se žádající úvěrové instituce na individuální úrovni a případně na úrovni konsolidované skupiny a nižší než konsolidované úrovni (uvede se podíl, který představuje daná úvěrová instituce), přinejmenším ve vztahu k základnímu scénáři a zátěžovému scénáři, včetně: [..]“.

Účelem kvantitativního přezkumu finančních výhledů podnikatelského plánu by mělo být posouzení věrohodnosti výchozích předpokladů (pokud jde o růst podniku, tvorbu příjmů, odhad nákladů a výchozích rizik), proveditelnosti a udržitelnosti obchodního modelu žadatele a jeho celkové schopnosti dosahovat zamýšlených výsledků v souladu s obezřetnostními požadavky v základním scénáři i v zátěžovém scénáři.

Posouzení finančních výhledů by mělo zohledňovat cílovou obchodní strategii žádající úvěrové instituce s ohledem na nejdůležitější zeměpisné aspekty žádající úvěrové instituce, včetně dceřiných podniků, poboček, činností na základě volného pohybu služeb, druhů činností, linií podnikání a produktových linií na základě příspěvku k zisku (např. na základě zisků a ztrát) a přezkoumávat věrohodnost výchozích kvantitativních předpokladů (např. počet podniků v d aném regionu, příjmy z poplatků, počet zákazníků, náklady na pracovníky , makroekonomické předpoklady atd.).

Při posuzování ziskovosti podnikatelského plánu by příslušné orgány měly věnovat zvláštní pozornost těm oblastem cílené obchodní strategie, které jsou nejdůležitější pro budoucí udržitelnost obchodního modelu a přežití v zátěžových situacích. V míře, v jaké je to možné, a pokud je to vhodné, by měly zohlednit expozici žádající úvěrové instituce vůči stávajícím nebo novým rizikům a zranitelnostem.

Pro tyto účely by příslušné orgány měly přezkoumávat vysvětlení počáteční životaschopnosti úvěrové instituce a udržitelnosti obchodního modelu po časové období nutné k tomu, aby žádající úvěrov á instituce dosáhla stabilního stavu, každopádně však nejméně po dobu tří let. Pokud jde o zátěžový scénář, mělo by u úvěrové instituce postačovat, aby byla schopna plnit obezřetnostní požadavky na konci horizontu plánování.

Příslušné orgány možná budou muset posoudit podnikatelský plán v dlouhodobějším časovém horizontu, například v délce až pěti let. Tak tomu může být například u těch žadatelů, jejichž obchodní cyklus se vyvíjí během pěti let a jejichž tříleté podnikatelské plány vykazují slabiny v oblasti udržitelnosti. V těchto případech by měla být úroveň intenzity posouzení vyvážena s ohledem na rizikový profil podnikatelského plánu, případné slabé stránky a nejistotu spojenou s delším časovým horizontem.

V rozsahu, v jakém je to možné, a pokud jde to vhodné, by příslušné orgány měly určit relevantní srovnání žádající úvěrové instituce s institucemi na stejné úrovni. Příslušný orgán by měl určit instituci na stejné úrovni nebo skupinu takovýchto institucí na základě soupeřících produktů / linií podnikání zaměřující se na tentýž zdroj zisků/zákazníků a založit analýzu na datech o dohledu a trhu a na makroekonomických datech v držení příslušného orgánu. V těchto případech by výstup posouzení vyplývající ze srovnání institucí na téže úrovni měl doplňovat odborný úsudek příslušného orgánu. Pokud není srovnání institucí na téže úrovni proveditelné, měly by příslušné orgány vycházet z odborného úsudku.

Příslušné orgány by měly zvážit posouzení trendů a poměrů ziskovosti s ohledem na rizika, která žádající úvěrová instituce plánuje podstoupit, a na relativní výkonnost ve srovnání s institucemi na téže úrovni. Na podporu tohoto posouzení mohou příslušné orgány odkázat na nejběžnější ukazatele ziskovosti a rizika, jako je rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita aktiv, podíl nákladů a příjmů, náklady na rizika a ukazatel pákového poměru. Použití konkrétních ukazatelů ze strany příslušného orgánu by mělo odrážet druh a úroveň rizika plánovaného žádající úvěrovou institucí s cílem vytvořit zisky (například instituce generující nižší a stabilnější návratnost s konzervativn í ochotou podstupovat riziko může být udržitelnější než instituce s vysokou návratností, ale velmi agresivní ochotou podstupovat riziko). Příslušné orgány by měly pečlivě posoudit rizika, na kterých je založena hospodářská výkonnost (např. úroveň rizika aktiv), a to i s ohledem na rizikové ukazatele v míře, v jaké je to možné.

Příslušné orgány by měly být schopny získat jasné porozumění zdrojům tvorby zisku a ztráty dané instituce (například výchozím hybným silám, jako jsou objemy – stavy a toky – a ceny/marže) s cílem určit klíčové hybné síly a souvislosti výkonnosti podnikání a případných zranitelností. Pokud je to vhodné s ohledem na přístup založený na proporcionalitě stanovený v odstavci 70 , měly by příslušné orgány provést rozpis příjmů / zdroje příjmů s cílem pochopit, zda jsou očekávané zdroje příjmů v souladu s celkovou cílovou obchodní strategií (druh obchodního modelu, velikost podniků). V tomto ohledu by příslušné orgány měly věnovat pozornost nadměrně optimistickým očekáváním zisku, které se týkají například forwardových úrokových sazeb a jiných příslušných předpokladů tvorby zisku, a jejich potenciálnímu dopadu na spolehlivost a v kone čném důsledku na udržitelnost prognóz.

V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v odstavci 70 by příslušné orgány měly přezkoumat nacenění a strukturu produktů žádající úvěrové instituce. Za tímto účelem mohou být zohledněny například tyto aspekty:

• a) spoléhání na rizikové nebo koncentrované zdroje příjmů (např. podřadné hypoteční úvěry, úvěry s finanční pákou, spotřebitelské úvěry, konkrétní skupiny zákazníků) a jejich dopady na obchodní model, jako jsou větší zranitelnost vůči změnám v obchodním prostředí (např. snížení ceny nemovitostí, pokles poptávky po produktech financovaných spotřebitelskými úvěry);
• b) spoléhání na volatilnější zdroje příjmů (např. příjmy z obchodování, příjmy ze zajištění nebo jiné jednorázové zdroje) a důsledky pro dlouhodobou udržitelnost příjmů.

Příslušné orgány by měly získat jasné chápání různých modelů příjmů (např. založených na příjmech z úroků (např. podnikání v oblasti zákaznických úvěrů) nebo založených na příjmech z poplatků (např. obchodní financování, s tím související bankovní nebo poradenské služby nebo služby úschovy), konkrétních hybných sil týkajících se příjmů, klíčových ukazatelů výkonnosti a úrovně rizika souvisejících linií podnikání. Ve všech případech by měly získat jasné porozumění modelu příjmu žádající úvěrové instituce, jak hodlá generovat příjem v běžných i zátěžových podmínkách, a ohledně věrohodnosti výchozích předpokladů.

Příslušné orgány by měly věnovat zvláštní pozornost rychlému růstu a souvisejícímu postupování rizik, mimo jiné i v souvislosti s tím, zda je žádající úvěrová instituce schopna plnit cíle a řídit rizika, podporovat dosahování cílových predikcí, a to v souladu s analýzou provedenou podle odstavce 92 . Hodnocení věrohodnosti výchozích předpokladů by mělo být provedeno s ohledem na různé prvky, včetně celkové obchodní strategie, nacenění produktů, podnikatelského prostředí, strategie financování, tolerance rizik a ochoty podstupovat riziko, existence zásad zaměřených na zajištění řádného a obezřetného řízení atd. Pokud jde o udržitelnost obchodního modelu, příslušné orgány by měly získat důkladné porozumění struktuře nákladů a příslušným ukazatelům, například vývoji podílů nákladů k cílovým příjmům (absolutně nebo relativně vůči institucím na téže úrovni) na konci plánovaného časového horizontu podnikatelského plánu a v zátěžových situacích.

Cílová struktura nákladů (např. náklady práce, správní náklady a IT náklady) by měla být přezkoumána v absolutním měřítku a případně, pokud je to vhodné, ve srovnání s institucemi na téže úrovni, a to se zřetelem k významnému negativnímu dopadu, který může mít podhodnocení některých nákladů, zejména během fáze zahájení podnikání nebo v zátěžových situacích, na udržitelnost obchodního modelu a/nebo strategie. Příslušné orgány by měly věnovat pozornost opakujícím se koncentracím nákladů, které mohou odrážet rigidnost struktury nákladů.

Pokud jde konkrétně o nákladové modely, je pravděpodobné, že žádající úvěrové instituce významně spoléhající na obchodní modely založené na technologiích dosáhne nižších mezních nákladů než úvěrové instituce s tr ansakcemi spojenými s vysokými proměnnými náklady. Ziskovost těchto obchodních modelů se tedy v zásadě pravděpodobně zvýší po dosažení určitého kritického množství, které absorbuje náklady na investice do stálých aktiv. Příslušné orgány by proto měly zvážit klíčové výdaje pro tyto žadatele, jako jsou technické schopnosti nebo talenty v oblasti produktového marketingu a investice do infrastruktury.

7.2.6 Celkové stanovisko dohledu

Na základě podnikatelského plánu a poskytnutých finančních projekcí by příslušné orgány měly vypracovat vlastní celkové stanovisko dohledu za účelem posouzení, a) zda obchodní model žádající úvěrové instituce bude životaschopný a udržitelný a b) zda bude žádající úvěrová instituce schopna plnit obezřetnostní požadavky během horizontu plán ování. Na základě odborného úsudku příslušného orgánu je cílem celkového stanoviska dohledu vytvořit integrované a komplexní posouzení podnikatelského plánu a finančních výhledů a zejména důvěryhodnosti výchozích předpokladů. Stanovisko dohledu by měl o být založeno na posouzení obdržených informací o obchodní strategii, podnikatelského prostředí (možné subjekty na téže úrovni, tržní trendy a jiné vnější faktory, které by mohly ovlivnit budoucí ziskovost) a klíčových interních faktorů a ve srovnání s vlastní mi stanovisky žádající úvěrové instituce (finanční výhledy, jak je vysvětleno v odstavcích 93 až 106 ) s cílem posoudit jejich celkovou věrohodnost.

Na základě přezkoumaných informací by příslušný orgán měl zpochybnit předpoklady žádající úvěrové instituce a vypracovat své vlastní stanovisko dohledu. Pokud nejsou předpoklady věrohodné, mohou příslušné orgány vypracovat alternativní předpoklady a provést analýzu citlivosti s cílem určit kvantitativní dopad na související oblasti podnikatelského plánu. Zpochybnění předpokladů položku po položce a příslušné uplatňování alternativních požadavků umožní v případě potřeby příslušnému orgánu vyčíslit a posoudit celkový dopad analýzy citlivosti na finanční výhledy a v konečném důsledku na nejrelevantnější obezřetnostní požadavky. Příslušné orgány mohou zpochybnit základní scénář, jakož i zátěžový scénář.

Vypracování stanoviska dohledu a analýzy citlivosti by mělo být založeno na proporcionalitě stanovené v odstavci 70 , pokud jde o relativní riziko a složitost zamýšleného obchodního modelu. Pokud se celkové stanovisko dohledu liší od stanoviska žadatele, mohou příslušné orgány zvážit sdílení konkrétních postřehů s žádající úvěrovou institucí, a to s cílem doplnit chybějící informace a prohloubit porozumění předpokladům, které má žádající úvěrová instituce. Dialog v oblasti dohledu může vést k předložení revidovaného podnikatelského plánu a finančního výhledu ze strany žádající úvěrové instituce, ve kterém se budou odrážet veškerá nezbytná nápravná opatření s cílem zajistit jejich proveditelnost a udržitelnost a v konečném důsledku soula d s obezřetnostními požadavky v horizontu plánování. V takovéto situaci mohou příslušné orány rovněž zvážit zmírňovací opatření ve formě předchozích podmínek, následných povinností nebo omezení uvedených v oddíle 4.2 , odstavcích 25–32.