7.4 Dohled na místě a na dálku a posouzení rizik

V souvislosti s dohledem na místě a na dálku mohou informace, které by si orgány obezřetnostního dohledu a orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu měly vzájemně sdílet, mimo jiné zahrnovat:

• a. relevantní informace o výsledcích kontrol na místě a přezkumů na dálku a příslušná dokumentace shromážděná během dohledu;
• b. příslušné oddíly zpráv obdržených od orgánů nebo třetích stran, včetně konzultantů a externích auditorů;
• c. relevantní informace sdílené v rámci AML/CFT kolegia nebo případně obezřetnostního kolegia;
• d. příslušné části zápisů ze schůzí s orgány a ze schůzí kolegií, jsou -li k dispozici.

Orgány obezřetnostního dohledu

Orgány obezřetnostního dohledu by si měly od orgánů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vyžádat informace, které jsou relevantní pro proces dohledu a hodnocení (SREP), jak je to stanoveno v obecných pokynech orgánu EBA ke společným postupům a metodikám pro proces dohledu a hodnocení¹³ , což mimo jiné zahrnuje:

• a. příslušné výsledky posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, včetně odvětvových a individuálních posouzení rizik a hodnocení rizik, zejména v případech zvýšené expozice vůči významným rizikům praní peněz a financování terorismu;
• b. informace týkající se vznikajících rizik praní peněz a financování terorismu, jimž může být instituce vystavena;
• c. informace týkající se podstatných nedostatků¹⁴ ve správě, systémech a kontrolních systémech dohlížené instituce v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;
• d. informace týkající se možných nebo skutečných porušení, zejména závažných porušení platných právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ze strany dohlížené instituce;
• e. informace týkající se opatření, která instituce zavedla ke zmírnění porušení předpisů a podstatných nedostatků;
• f. informace týkající se opatření v oblasti dohledu nebo sankcí, o nichž se vůči instituci jedná nebo jí byly uloženy, jak je uvedeno v oddíle 8.

¹³ Obecné pokyny k revidovaným společným postupům a metodikám pro proces dohledu a hodnocení (SREP) a zátěžového testování v rámci dohledu (EBA/GL/2014/13).

¹⁴ Podstatné nedostatky definované v regulačních technických normách podle článku 9a nařízení (EU) č.1093/2010.

Orgány obezřetnostního dohledu by měly poskytovat informace týkající se rizik praní peněz a financování terorismu, jež jsou relevantní pro posouzení prováděné orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, mimo jiné včetně informací uvedených v odstavci 81.

Orgány obezřetnostního dohledu by měly s finanční zpravodajskou jednotkou sdílet informace, které jsou relevantní pro úkoly finanční zpravodajské jednotky podle odstavce 20, včetně příslušných výsledků posouzení institucí v oblasti dohledu s možnými důsledky pro rámec pro oznamování podezřelých transakcí.

Kromě toho v situacích, kdy je instituce vystavena zvýšeným rizikům praní peněz a financování terorismu, by si orgány obezřetnostního dohledu měly případně vyžádat od finanční zpravodajské jednotky informace, které jsou relevantní pro jejich proces dohledu a hodnocení (SREP), mohou zahrnovat mimo jiné informace z typologií a analýzy rizik týkající se transakcí a obchodních vztahů, a také mohou být relevantní pro analýzu obchodního modelu. Orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu

Orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu by si měly od orgánů obezřetnostního dohledu vyžádat informace, které jsou relevantní při posuzování rizik praní peněz a financování terorismu u dohlížených institucí, mimo jiné:

• a. informace relevantní pro posuzování inherentního rizika praní peněz a financování terorismu nebo odvětvového rizika praní peněz a financování terorismu, zejména informace o produktech a službách instituce, zákaznické základně, geografické přítomnosti nebo o distribučních kanálech;¹⁵
• b. relevantní výsledky vyplývající z procesu dohledu a hodnocení (SREP))¹⁶ , jsou -li k dispozici, zejména v oblasti obchodního modelu, posouzení interní správy a řízení a kontrol v rámci celé instituce, kapitálových rizik a rizik pro likviditu a financování;
• c. relevantní porušení nebo podstatné nedostatky zjištěné v dohlížené instituci, které mohou mít dopad na její rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu;
• d. informace týkající se opatření dohledu nebo sankcí, o nichž se vůči instituci jedná nebo jí byly uloženy, jak je uvedeno v oddíle 8;
• e. informace o pobočkách a dceřiných společnostech nezbytné pro zmapování podniků podle společných obecných pokynů pro spolupráci a výměnu informací pro účely směrnice (EU) 2015/849¹⁷ .

¹⁵ V souladu s revidovanými společnými obecnými pokyny pro dohled založený na posouzení rizik (EBA/GL/2021/16).

¹⁶ V souladu s obecnými pokyny orgánu EBA k revidovaným společným postupům a metodikám pro proces dohledu a hodnocení (SREP) a zátěžového testování v rámci dohledu (EBA/GL/2014/13).

¹⁷ Společné obecné pokyny pro spolupráci a výměnu informací pro účely směrnice (EU) 2015/849 mezi příslušnými o rgány vykonávajícími dohled nad úvěrovými a finančními institucemi (JC 2019 81).

Orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu by měly poskytovat in formace, které jsou relevantní pro obezřetnostní posouzení rizik, mimo jiné včetně informací uvedených v odstavci 77.

Orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu by si měly podle potřeby vyžádat od finanční zpravodajské jednotky informace, které jsou relevantní pro posuzování rizik praní peněz a financování terorismu a dohled nad nimi a které mohou mimo jiné zahrnovat:

• a. typologii rizik praní peněz a financování terorismu, včetně zeměpisných a přeshraničních rizik;
• b. příslušné výsledky posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, které provádí finanční zpravodajská jednotka;
• c. informace o vznikajících rizicích zjištěných finanční zpravodajskou jednotkou;
• d. informace o kvantitě a kvalitě oznámení podezřelých transakcí obdržených od institucí v souhrnné podobě, např. podle jednotlivých odvětví, a ve vztahu k jednotlivým institucím;
• e. informace týkající se jakýchkoli systémů pro boj proti praní peněz a financování terorismu a kontroly nedostatků, které finanční zpravodajská jednotka případně zjistila nebo na něž má podezření, a zejména informace o včasnosti reakce na žádosti finanční zpravodajské jednotky o informace a o kvalitě informací, údajů a dokumentace poskytnutých v reakci na tyto žádosti;
• f. potvrzení o tom, zda byla instituce předmětem oznámení podezřelých transakcí podaného jinou institucí nebo zda finanční prostředky, které jsou předmětem oznámení podezřelých transakcí, pravidelně pocházejí od této instituce, a dále veškeré informace k danému případu, jež může finanční zpravodajská jednotka v souladu s vnitrostátním právem podávat.

Orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu by měly sdílet informace s finanční zpravodajskou jednotkou, které jsou relevantní pro její úkoly podle odstavce 20 a které mohou mimo jiné zahrnovat:

• a. informace o relevantních nedostatcích a slabinách zjištěných v dohlížené instituci, včetně těch, které mohou ovlivnit rámec pro oznamování podezřelých transakcí;
• b. informace o podezření na porušení nebo faktické porušení, především při závažných porušeních platných právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ze strany dohlížené instituce a zejména tehdy, mají - li takové případy porušení dopad na schopnost instituce oznamovat podezřelé transakce, na příslušné výsledky posouzení rizik praní peněz a financování terorismu v odvětvích nebo případně na jednotlivé instituce;
• c. veškeré informace týkající se vznikajících rizik praní peněz a financování terorismu v rámci odvětví;
• d. příslušné informace získané z oznámení obdržených podle čl. 61 odst. 1 směrnice (EU) 2015/849 o možném nebo skutečném porušení vnitrostátních předpisů provádějících směrnici (EU) 2015/849.

Společné posouzení mezi orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a orgány obezřetnostního dohledu podle čl. 97 odst. 6 směrnice 2013/36/EU

Pokud obezřetnostní posouzení rizik vede orgán obezřetnostního dohledu k důvodnému podezření, že dochází nebo došlo k pra ní peněz a financování terorismu nebo k pokusům o ně v souvislosti s institucí nebo že instituce je vystavena zvýšenému riziku praní peněz a financování terorismu, měl by orgán obezřetnostního dohledu v souladu s čl. 97 odst. 6 směrnice 2013/36/EU neprodleně informovat orgán dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu této instituce a orgán EBA o svých zjištěních a obavách.

Pokud orgán dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu usoudí na základě výše uvedeného oznámení orgánu obezřetnostního dohledu, že instituce je potenciálně vystavena zvýšenému riziku praní peněz a financování terorismu, měl by orgán dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu spolupracovat s orgánem obezřetnostního dohledu s cílem formulovat společné posouzení, které by mělo být neprodleně oznámeno orgánu EBA v souladu s čl. 97 odst. 6 směrnice 2013/36/EU formou jednoho společného podání prostřednictvím orgánu obezřetnostního dohledu.

Při provádění společného posouzení, které ukládá čl. 97 odst. 6 směrnice 2013/36/EU, by měly orgán obezřetnostního dohledu a orgán dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu úzce spolupracovat a zjistit všechny skutečnosti a důvody, které mohou vést k potenciálnímu zvýšenému riziku praní peněz a financování terorismu. Oba orgány dohledu by si měly vyměňovat veškeré informace, které jsou relevantní pro provádění společného posouzení.

Společné posouzení by mělo být zpracováno písemně a obsahovat zjištěné skutečnosti a důvody. Dokument by měl jako minimum obsahovat posouzení potenciálního zvýšeného rizika praní peněz a financování terorismu v rámci dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně možných opatření ke zmírnění rizika z hlediska boje proti praní peněz a financování terorismu, a dále analýzu možných obezřetnostních dopadů takového posouzení a možných obezřetnostních opatření ke zmírnění rizika.