Složka Metoda Zaměření

Pro měření a monitorování IRRBB by instituce měly používat alespoň jednu metodu měření založenou na ukazateli čistého úrokového výnosu plus změnách tržní hodnoty a alespoň jednu metodu založenou na ukazateli ekonomické hodnoty, které při společném použití zachycují všechny složky IRRBB. Velké instituce vykonávající přeshraniční činnost, zejména instituce kategorie 1 a 2 podle obecných pokynů k SREP a instituce se složitými nebo sofistikovanými obchodními modely by měly používat více metod měření IRRBB uvedených v příloze II.

4.3.3 Scénáře úrokových šoků pro průběžné řízení

Instituce by měly pravidelně, alespoň čtvrtletně a ještě častěji v době zvýšené volatility úrokových sazeb nebo zvýšených úrovní IRRBB, měřit svou expozici vůči IRRBB v souvislosti s různými ukazateli IRRBB v různých scénářích úrokových šoků pro případné změny úrovně a tvaru úrokové výnosové křivky a změny vztahu mezi různými úrokovými sazbami (tj. bazické riziko).

Instituce by měly zvážit používání podmíněného nebo nepodmíněného modelování peněžních toků. Větší a složitější instituce, zejména instituce kategorie 1 a 2 podle obecných pokynů k SREP, by měly rovněž vzít v úvahu scénáře, v nichž se vypočítávají různé vývoje úrokových sazeb a v nichž jsou některé předpoklady (např. týkající se chování, příspěvku k riziku a velikost a složení rozvahy) samy o sobě funkcemi měnících se úrovní úrokových sazeb.

Instituce by měly posoudit expozice v každé měně, ve které mají pozice. V případě významných měnových expozic by scénáře úrokových šoků měly být specifické pro dané měny a měly by být v souladu s příslušnými ekonomickými charakteristikami. V rámci interního systému měření IRRBB by měly být zváženy scénáře úrokových šoků specifické pro měnu přinejmenším pro každou měnu, činí - li účetní hodnota finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v této měně nejméně 5 % celkových finančních aktiv nebo závazků investičního portfolia nebo méně než 5 %, pokud je součet finančních aktiv nebo závazků zahrnutých do výpočtu nižší než 90 % celkových finančních aktiv investičního portfolia (bez hmotných aktiv) nebo jeho závazků. Instituce by měly do svých interních systémů měření zahrnout metody agregace svého IRRBB v různých měnách. Využívají - li instituce předpokladů týkajících se závislosti mezi úrokovými sazbami v různých měnách, měly by mít k tomu potřebnou úroveň dovedností a znalostí. Instituce by měly vzít v úvahu dopad předpokladů týkajících se závislostí mezi úrokovými sazbami v různých měnách.

Při výběru scénářů úrokových šoků by instituce měly zvážit:

• a) zda jsou jejich vlastní interně vypracované scénáře úrokových šoků přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, jakož i jejich rizikovému profilu, s přihlédnutím k náhlým a postupným paralelním a neparalelním posunům a změnám výnosových křivek. Scénáře by měly vycházet z historických pohybů a chování úrokových sazeb a simulací budoucích úrokových sazeb;
• b) scénáře vývoje úrokových sazeb odrážející změny vztahů mezi klíčovými tržními sazbami k pokrytí bazického rizika;
• c) předepsané scénáře úrokových šoků podle čl. 98 odst. 5 směrnice 2013/36/EU;
• d) další scénáře úrokových šoků požadované orgány dohledu;
• e) zda je náležitě zdůrazněna platnost předpokladů diverzifikace; a
• f) v prostředí s nízkými úrokovými sazbami by instituce měly také zvážit scénáře záporných úrokových sazeb a možnost asymetrických dopadů záporných úrokových sazeb na jejich úrokově citlivé nástroje.

Výsledky scénářů úrokových šoků by měly ovlivňovat rozhodování na příslušné úrovni řízení. Týká se to strategických a obchodních rozhodnutí, alokace vnitřně stanoveného kapitálu a rozhodnutí o řízení rizik přijatých vedoucím orgánem nebo jeho zástupci. Výsledky by rovněž měly být zohledněny při přijímání a revidování zásad a limitů týkajících se IRRBB.

4.3.4 Zátěžové scénáře úrokových sazeb

Zátěžové testy IRRBB by měly být zohledněny v ICAAP, kde by instituce měly provádět důsledné vpředhledící zátěžové testy, které identifikují potenciální nepříznivé dopady závažných změn tržních podmínek na jejich kapitál nebo ukazatele čistého úrokového výnosu plus změny tržní hodnoty. Pro účely zátěžového testování IRRBB by instituce měly zahrnout změny chování jejich zákaznické základny. Zátěžové testy IRRBB by měly být začleněny do rámce celkového zátěžového testování institucí včetně reverzního zátěžového testování a měly by odpovídat jejich povaze, velikosti a složitosti, jakož i jejich obchodní činnosti a celkovému rizikovému profilu.

Zátěžové testy IRRBB by měly být prováděny pravidelně, alespoň jednou ročně a ještě častěji v době zvýšené volatility úrokových sazeb a zvýšených úrovní IRRBB.

Rámec zátěžového testování IRRBB by měl zahrnovat jasně definované cíle, scénáře přizpůsobené obchodním činnostem a rizikům instituce, dobře zdokumentované předpoklady a spolehlivé metodiky.

V rámci celopodnikových zátěžových testů by měla být vypočtena interakce IRRBB s jinými kategoriemi rizik (úvěrovým rizikem, rizikem likvidity, tržním rizikem atd.) a veškeré významné sekundární dopady.

Instituce by měly provádět reverzní zátěžové testy s cílem i) identifikovat scénáře vývoje úrokových sazeb, které by mohly vážně ohrozit jejich kapitál, ukazatel ekonomické hodnoty a ukazatele čistého úrokového výnosu plus změny tržní hodnoty; a ii) zjistit zranitelnost svých zajišťovacích strategií a případných reakcí v chování svých zákazníků.

Pro účely posouzení IRRBB by instituce při testování zranitelnosti v zátěžových podmínkách měly používat větší a extrémnější posuny a změny úrokových sazeb, než je tomu pro účely průběžného řízení, přinejmenším včetně těchto prvků:

• a) podstatné změny vztahů mezi klíčovými tržními sazbami (bazické riziko);
• b) náhlé a podstatné posuny výnosové křivky (paralelní i neparalelní);
• c) členění klíčových předpokladů týkajících se chování tříd aktiv a závazků;
• d) změny klíčových předpokladů korelace úrokových sazeb;
• e) podstatné změny současných tržních a makroekonomických podmínek a konkurenčního a hospodářského prostředí a jejich možného vývoje a
• f) specifické scénáře vztahující se k jednotlivým obchodním modelům a profilům instituce.

Výsledky zátěžových scénářů by měly ovlivňovat rozhodování na příslušné úrovni řízení. Týká se to strategických a obchodních rozhodnutí, alokace vnitřně stanoveného kapitálu a rozhodnutí o řízení rizik přijatých vedoucím orgánem nebo jeho zástupci. Výsledky by rovněž měly být zohledněny při přijímání a revidování zásad a limitů týkajících se IRRBB.

Pro účely analýzy citlivosti v rámci zátěžových scénářů by instituce měly v ukazatelích ekonomické hodnoty vyhodnotit omezení spojená s použitím předpokladu run - off a schopnost instituce zachytit dlouhodobé úrokové riziko.

V případech, kdy rozvahové nástroje mají významná omezení týkající se přecenění (např. horní a dolní meze), by instituce měly obezřetně zvážit, je - li to podstatné, jaký dopad by mělo obnovení uvedených nástrojů při jejich nahrazení jinými nástroji se srovnatelnými vlastnostmi, bez ohledu na předpoklad run - off. To je třeba provést v obezřetném časovém horizontu a s ohledem na obchodní model banky.

4.3.5 Předpoklady měření IRRBB

Při měření IRRBB by instituce měly plně rozumět klíčovým předpokladům chování a modelování a zdokumentovat je. Tyto předpoklady by měly být v souladu s obchodními strategiemi a měly by být pravidelně testovány. Stanovení těchto předpokladů by mělo být provedeno přiměřeným způsobem, a zejména s přihlédnutím k prahům významnosti stanoveným v čl. 7 odst. 12, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 4, čl. 11 odst. 3 a čl. 21 odst. 1 regulačních technických norem podle čl. 84 odst. 5 směrnice CRD.

Při posouzení rizika úrokově citlivých produktů, které jsou vázány na inflaci nebo jiné tržní faktory, je třeba vycházet z obezřetných předpokladů. Tyto předpoklady mohou vycházet například ze současné/poslední pozorované hodnoty, z prognóz renomovaného institutu ekonomického výzkumu nebo z jiných obecně uznávaných tržních postupů (v případě inflace například z forwardových křivek inflačních očekávání).

Při měření IRRBB by měly být zahrnuty penzijní závazky a aktiva penzijního plánu, není - li jejich úrokové riziko zachyceno v jiném ukazateli míry úrokových rizik.

Instituce by měly podle potřeby v souvislosti s různými ukazateli IRRBB zohlednit předpoklady vytvořené za účelem kvantifikace rizika týkající se alespoň těchto oblastí:

• a) uplatnění opcí na úrokové sazby (automatických nebo behaviorálních) jak institucí, tak jejím klientem v rámci konkrétních úrokových šoků a zátěžových scénářů;
• b) nakládání se zůstatky a úrokovými toky z vkladů bez splatnosti;
• c) nakládáni s termínovanými vklady s rizikem předčasného výběru;
• d) nakládání s úvěry s pevnou sazbou a úvěrovými přísliby s pevnou sazbou;
• e) nakládání s vlastním kapitálem v rámci opatření týkajících se interních ukazatelů ekonomické hodnoty;
• f) dopadů účetních postupů na měření IRRBB a zejména efektivita zajišťovacího účetnictví a
• g) validace předpokladů diverzifikace.

Vzhledem k tomu, že se tržní podmínky, konkurenční prostředí a strategie v průběhu času mění, měly by instituce přezkoumat podstatné předpoklady měření alespoň jednou ročně a ještě častěji při rychle se měnících tržních podmínkách.

• a) Behaviorální předpoklady týkající se klientských účtů s vloženými klientskými opčními charakteristikami pro účely IRRBB

Při posouzení dopadů opčních charakteristik by instituce měly zohlednit:

• a) potenciální dopad na aktuální a budoucí rychlost předčasného splácení úvěrů vyplývající ze scénáře vývoje úrokových sazeb, příslušného ekonomického prostředí a smluvních charakteristik. Instituce by měly brát v ú vahu různé aspekty ovlivňující zahrnuté behaviorální opce;
• b) elasticitu úpravy produktových sazeb vůči změnám tržních úrokových sazeb;
• c) migraci zůstatků mezi typy produktů v důsledku změn jejich vlastností, smluvních požadavků a podmínek.

Instituce by měly do svých rámců řízení úrokového rizika zavést zásady upravující stanovování a pravidelné posouzení klíčových předpokladů pro nakládání s rozvahovými a podrozvahovými položkami s vloženými opcemi. To znamená, že instituce by měly:

• a) identifikovat všechny významné produkty a položky, na které se vztahují vložené opce, které by mohly ovlivnit buď účtovanou úrokovou sazbu, nebo behaviorální datum přecenění (na rozdíl od smluvní splatnosti) příslušných zůstatků;
• b) mít vhodné strategie pro stanovování cen a snižování rizika (např. využívání derivátů) k řízení dopadu opčních charakteristik v rámci rizikového apetitu, které mohou zahrnovat pokuty za předčasné splacení účtované klientovi jako kompenzace možných vzniklých nákladů (je - li to přípustné);
• c) zajistit, aby modelování klíčových behaviorálních předpokladů bylo odůvodněné ve vztahu k příslušným historickým údajům a bylo založeno na obezřetných hypotézách;
• d) být schopny prokázat přesnost svého modelování (zpětným testováním na skutečné údaje);
• e) mít k dispozici příslušnou dokumentaci týkající se předpokladů zahrnutých v zásadách a postupech a mít zaveden postup pro jejich průběžné přezkoumávání;
• f) rozumět citlivosti výsledků měření rizik prováděného institucí na tyto předpoklady, včetně provádění zátěžového testování předpokladů a zohlednění výsledků těchto testů při rozhodování o alokaci vnitřně stanoveného kapitálu; a
• g) provádět pravidelné interní ověřování těchto předpokladů, aby byla ověřena jejich stabilita v čase, a v případě potřeby je upravit.

Vklady bez splatnosti finančních klientů by neměly podléhat behaviorálnímu modelování, s výjimkou případů, kdy se jedná o provozní vklady ve smyslu čl. 27 odst. 1 písm. a) nařízení LCR v přenesené pravomoci.

S výjimkou regulovaných úspor uvedených v čl. 428f odst. 2 písm. a) nařízení CRR, avšak nikoliv pouze v centralizované části, a úspor s podstatnými ekonomickými nebo fiskálními omezeními v případě odstoupení od smlouvy by předpokládané behaviorální datum přecenění pro retailové a neretailové vklady nefinančních klientů a provozní vklady uvedené v odstavci 110 bez konkrétních dat přecenění (vklady bez splatnosti) mělo být omezeno na maximální vážené průměrné datum přecenění v délce pět let. Pětiletý limit se vztahuje na celou částku (tj. hlavní i vedlejší) celkového portfolia těchto vkladů a zvlášť pro každou měnu.

Při formulování behaviorálních předpokladů týkajících se účtů bez konkrétních dat přecenění by instituce pro účely řízení úrokového rizika měly:

• a) být schopny identifikovat „jádrové zůstatky“, tj. vklady, které jsou stabilní a je pravděpodobné, že se nepřecení ani při podstatných změnách úrokových sazeb, a/nebo jiné vklady, jejichž omezená elasticita vůči změnám úrokových sazeb by mohla být modelována bankami;
• b) předpoklady modelování týkající se těchto vkladů by měly odrážet charakteristiky vkladatelů (např. retailové/neretailové) a charakteristiky účtů (např. transakční/netransakční). Podrobné vysvětlení výše uvedených kategorií lze nalézt níže:
• i. retailové transakční vklady zahrnují neúročené a jiné retailové účty, jejichž způsob zhodnocení není pro rozhodování klienta o držení peněz na účtu relevantní;
• ii. retailové netransakční vklady zahrnují retailové účty (včetně regulovaných), jejichž složka zhodnocení je pro rozhodování klienta o držení peněz na účtu relevantní;
• iii. neretailové vklady zahrnují účty firemních a jiných neretailových klientů, s výjimkou mezibankovních účtů nebo jiných plně cenově citlivých účtů;
• c) posoudit potenciální migraci mezi vklady bez konkrétních dat přecenění a dalšími vklady, které by v různých scénářích vývoje úrokových sazeb mohly ovlivnit klíčové behaviorální předpoklady modelování;
• d) zvážit možná omezení přecenění retailových vkladů v prostředí s nízkou nebo zápornou úrokovou sazbou a vliv, který tato omezení mohou mít na stabilitu vkladů v různých scénářích vývoje úrokových sazeb;
• e) zajistit, aby předpoklady týkající se poklesu jádrových a dalších modelovaných zůstatků byly obezřetné a správné při porovnávání přínosů k čistým úrokovým výnosům oproti dodatečnému riziku pro ekonomickou hodnotu spojenému s uzamknutím budoucího úrokového výnosu aktiv financovaných z těchto zůstatků, a také oproti potenciálnímu ušlému zisku v prostředí s rostoucími úrokovými sazbami;
• f) vzhledem k významu statistických nebo kvantitativních metod pro stanovení behaviorálního data přecenění a profilu peněžních toků vkladů bez splatnosti může stanovení vhodných předpokladů modelování vkladů bez splatnosti vyžadovat (tj. z hlediska budoucnosti) doplňující příspěvek různých odborníků v rámci instituce (např. oddělení řízení a kontroly rizik, obchodních útvarů a útvaru zajišťujícího obchodování na finančních trzích);
• g) mít k dispozici příslušnou dokumentaci týkající se těchto předpokladů v rámci svých zásad a postupů a mít zaveden postup k jejímu přezkoumávání;
• h) rozumět dopadu předpokladů na výsledky vlastního zvoleného měření rizik a na rozhodování o alokaci vnitřně stanoveného kapitálu, včetně pravidelného provádění analýz citlivosti na klíčové parametry (např. procentní podíl a splatnost jádrových zůstatků na účtech a míra převádění zůstatků mezi produkty) a na ukazatele míry rizika, s využitím smluvních podmínek spíše než behaviorálních předpokladů, za účelem identifikace izolovaného dopadu předpokladů na různé ukazatele IRRBB;
• i) provádět zátěžové testy, aby porozuměly citlivosti vybraných ukazatelů míry rizika na změny klíčových předpokladů a zohlednily výsledky těchto testů při rozhodování o alokaci vnitřně stanoveného kapitálu.
• b) Předpoklady týkající se firemního plánování v souvislosti s vlastním kapitálem pro účely IRRBB