6.4 Hodnocení rizik pro trh

Příslušné orgány by měly hodnotit rizika pro trh vyplývající ze všech druhů expozic: pro pozice, které nepodléhají clearingu (tj. expozice vypočtená pomocí metodiky čistého pozičního rizika), a pro pozice, které podléhají clearingu nebo zajištění marží (tj . expozice vypočtená pomocí metodiky marže požadované pro účely clearingu).

Při hodnocení rizik pro trh by příslušné orgány měly zohlednit objem, povahu a složitost činností investičního podniku.

6.4.2 Posouzení inherentního rizika pro trh

Prostřednictvím hodnocení inherentního tržního rizika by příslušné orgány měly určit hlavní faktory určující expozici investičního podniku vůči tržnímu riziku a vyhodnotit riziko významného obezřetnostního dopadu tohoto rizika na investiční podnik. Posouzení inherentního tržního rizika by mělo být strukturováno do následujících hlavních kroků:

• a. předběžné posouzení;
• b. posouzení povahy a složení pozic investičního podniku vystavených rizikům pro trh;
• c. posouzení ziskovosti;
• d. posouzení rizika tržní koncentrace;
• e. posouzení rámce obezřetného oceňování pozic v obchodním portfoliu a
• f. posouzení rizika modelů (tj. modelů používaných pro regulatorní účely).

Předběžné posouzení

Při určování rozsahu hodnocení rizika pro trh by příslušné orgány měly nejprve identifikovat zdroje rizika pro trh, kterému investiční podnik je nebo může být vystaven.

Příslušné orgány by měly vzít v úvahu alespoň:

• a. činnosti investičního podniku na trhu, jeho linie podnikání a produkty;

55

• b. hlavní strategii v oblasti tržního rizika v rámci obchodního portfolia a rizikového apetitu v rámci činností na trhu;
• c. relativní váhu pozic obchodního portfolia vzhledem k celkovým aktivům, změny v čase a případnou strategii investičního podniku, pokud jde o tyto pozice;
• d. relativní váhu čistého zisku z tržních pozic v rámci celkových provozních výnosů a
• e. kapitálový požadavek pro riziko pro trh ve srovnání s celkovým kapitálovým požadavkem, včetně historické změny tohoto údaje a prognóz, jsou - li k dispozici.

V rámci úvodního posouzení by příslušné orgány měly rovněž přihlédnout k významným změnám činností investičního podniku na trhu s důrazem na potenciální změny celkové expozice vůči tržnímu riziku. Zejména mohou vyhodnotit:

• a. významné změny strategie, zásad a velikosti limitů v oblasti tržního rizika;
• b. potenciální vliv těchto změn na rizikový profil investičního podniku a
• c. hlavní trendy na finančních trzích.

Povaha a složení činností investičního podniku souvisejících s tržním rizikem

Příslušné orgány by měly analyzovat povahu expozic investičního podniku vůči tržnímu riziku a identifikovat konkrétní rizikové expozice a související faktory / určující faktory tržního rizika (včetně směnných kurzů, úrokových sazeb nebo úvěrových rozpětí), které budou zhodnoceny podrobněji.

Příslušné orgány by měly analyzovat expozice vůči tržnímu riziku pro jednotlivé třídy aktiv a/nebo finanční nástroje podle jejich velikosti, složitosti a úrovně rizika. U nejvýznamnějších expozic by příslušné orgány měly vyhodnotit související a určující rizikové faktory.

Při analýze činností souvisejících s tržním rizikem by příslušné orgány měly rovněž zvážit složitost příslušných finančních produktů (včetně produktů oceňovaných pomocí modelů) a specifických tržních operací (včetně vysokofrekvenčního obchodování). Je potřeba zvážit toto:

• a. pokud investiční podnik drží derivátové pozice, příslušné orgány by měly vyhodnotit tržní i pomyslnou hodnotu;
• b. pokud se investiční podnik zabývá mimoburzovními deriváty, příslušné orgány by měly pokud možno posoudit váhu těchto transakcí v celkovém portfoliu derivátů a rozdělení mimoburzovního portfolia podle druhu smlouvy (swap, forward), podkladových finančních nástrojů (úvěrové riziko protistrany spojené s těmito produkty je kryto metodikou rizika pro podnik);
• c. pokud investiční podnik zavedl zajišťovací strategie, měly by příslušné orgány posoudit zbytkové tržní riziko po provedení těchto strategií.

56

Příslušné orgány by případně měly posoudit problematické a/nebo nelikvidní pozice a vyhodnotit jejich dopad na ziskovost investičního podniku.

U investičních podniků, které používají interní přístupy ke stanovení regulatorních kapitálových požadavků, by při identifikaci konkrétních rizikových oblastí a souvisejících určujících rizikových faktorů měly příslušné orgány rovněž zohlednit následující ukazatele:

• a. rozdělení kapitálových požadavků vůči tržnímu riziku mezi ukazatel value at risk (VaR), stresový ukazatel value at risk (SVaR), požadavek k dodatečnému riziku (IRC) a požadavek na portfolio obchodování s korelací;
• b. ukazatel VaR rozdělený podle jednotlivých rizikových faktorů;
• c. změnu ukazatele VaR a stresového ukazatele VaR (možnými ukazateli by mohla být mezidenní/mezitýdenní změna, čtvrtletní průměr a výsledky zpětného testování) a
• d. multiplikační faktory použité pro ukazatel VaR a stresový ukazatel VaR .

Je - li to relevantní, příslušné orgány by rovněž měly zohlednit výsledky interního měření rizika investičního podniku. Mohlo by se jednat o očekávaný deficit, o interní ukazatel VaR, který nebyl použit při výpočtu kapitálových požadavků, či citlivost tržního rizika na různé rizikové faktory a potenciální ztráty.

Při analýze inherentního tržního rizika by příslušné orgány měly rovněž zohlednit „údaje v určitém okamžiku (point - in - time) “ a trendy, a to souhrnně i samostatně pro jednotlivá portfolia. Je - li to možné, tato analýza by měla být doplněna o srovnání údajů investičního podniku se srovnatelnými subjekty a relevantními makroekonomickými ukazateli.

Analýza ziskovosti

S cílem lépe porozumět profilu tržního rizika investičního podniku by příslušné orgány měly analyzovat historickou ziskovost činností na trhu, včetně volatility zisků. Tuto analýzu lze provést na úrovni portfolia i pro jednotlivé oblasti podnikání, obchodní útvar nebo třídy aktiv (potenciálně v rámci širšího hodnocení prováděného v rámci analýzy obchodního modelu).

Při posuzování ziskovosti by příslušné orgány měly věnovat zvláštní pozornost hlavním rizikovým oblastem identifikovaným při hodnocení tržního rizika. Příslušné orgány by měly rozlišovat obchodní a neobchodní výnosy (např. provize, poplatky od klientů) na jedné straně a realizované a nerealizované zisky/ztráty na straně druhé.

U tříd aktiv a/nebo expozic generujících neobvyklé zisky nebo ztráty by příslušné orgány měly vyhodnotit ziskovost ve srovnání s úrovní rizika, které investiční podnik podstupuje (včetně ukazatele VaR / čistý zisk u finančních aktiv a závazků držených pro účely obchodování), a identifikovat a analyzovat případné nesrovnalosti. Je - li to možné, příslušné orgány by měly srovnat údaje investičního podniku s historickými výsledky investičního podniku a se srovnatelnými subjekty.

57 Riziko tržní koncentrace

Příslušné orgány by měly získat představu o míře rizika tržní koncentrace, kterému je investiční podnik vystaven v důsledku expozic vůči jednomu rizikovému faktoru nebo v důsledku expozic vůči několika korelovaným rizikovým faktorům.

Při posuzování možných koncentrací by příslušné orgány měly věnovat obzvláštní pozornost koncentracím ve složitých produktech (zejména strukturovaných produktech), nelikvidních produktech (včetně zajištěných dluhových závazků (CDO)) nebo produktech oceňovaných pomocí modelů.

Obezřetné oceňování pozic v obchodním portfoliu

Příslušné orgány by měly zaujmout stanovisko k rámci obezřetného oceňování investičního podniku, neboť chybný postup oceňování může vést k chybám ve výpočtu výstupní hodnoty finančních nástrojů, které vedou k podhodnocení potenciálních ztrát investičního podniku. Při provádění této analýzy by příslušné orgány měly věnovat zvláštní pozornost výpočtu rezervních fondů (zejména fondů z přecenění na reálnou hodnotu, modelových rezerv) a jejich možnému dopadu na kapitálovou pozici investičního podniku.

Příslušné orgány by měly posoudit, zda jsou pozice investičního podniku v obchodním portfoliu oceněny obezřetnou hodnotou, která dosahuje odpovídající míry jistoty s ohledem na dynamickou povahu pozic v obchodním portfoliu. Úroveň jistoty uvedená v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/101¹⁸ by měla být považována za dostatečnou míru jistoty pro tento účel.

Příslušné orgány by měly posoudit, zda investiční podniky používají spolehlivé obezřetné metodiky oceňování a zda berou v úvahu tyto úpravy ocenění:

• a. nepodchycená úvěrová rozpětí;
• b. náklady na uzavření pozice;
• c. operační rizika;
• d. nejistotu tržních cen;
• e. předčasné ukončení;
• f. investiční náklady a náklady na financování;
• g. budoucí administrativní náklady a
• h. případně riziko modelu.

Příslušné orgány by měly posoudit, zda:

18 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/101 ze dne 26. října 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14 (Úř. věst. L 021, 28.1.2016, s. 54). 58

• a. systémy, procesy a postupy systému správy a řízení týkající se úprav ocenění jsou dostatečně spolehlivé, zejména pokud jde o méně likvidní pozice, a jsou v souladu se strategií investičního podniku;
• b. informační systémy a procesy spojené s rámcem oceňování jsou spolehlivé;
• c. přiměřenost úprav prováděných investičními podniky je pravidelně přezkoumávána.

Riziko modelu

Příslušné orgány by měly posoudit riziko související s podhodnocením kapitálových požadavků pomocí používaných interních modelů schválených regulatorními orgány, zejména přístupu založeného na interním ratingu (IRB), IRC, modelů používaných pro účely snižování úvěrového rizika, VaR a sVaR.

6.4.3 Posouzení řízení a kontrolních mechanismů rizik pro trh

Chtějí - li příslušné orgány získat komplexní představu o profilu tržních rizik investičního podniku, měly by rovněž přezkoumat systém správy a řízení a rámec řízení rizik, ze kterých vycházejí činnosti investičního podniku na trhu. Za tímto účelem by příslušné orgány měly při zohlednění objemu, povahy a složitosti činností investičního podniku posoudit tyto prvky:

• a. investiční podnik má řádnou, jasně formulovanou a zdokumentovanou strategii v oblasti tržního rizika, kterou schválil vedoucí orgán;
• b. strategie investičního podniku v oblasti tržního rizika řádně odráží rizikový apetit v oblasti tržního rizika a je v souladu s celkovým rizikovým apetitem;
• c. investiční podnik má odpovídající organizační rámec umožňující účinné řízení, měření, monitorování a kontrolu tržního rizika, s dostatečnými lidskými a technickými zdroji (z hlediska kvality i kvantity);
• d. investiční podnik má jasně definované zásady a postupy pro identifikaci, řízení, měření a kontrolu tržního rizika, včetně limitů odrážejících rizikový apetit schválený vedoucím orgánem;
• e. investiční podnik má odpovídající rámec pro identifikaci, pochopení a měření tržního rizika v souladu s velikostí a složitostí investičního podniku a tento rámec splňuje příslušné požadavky podle příslušných unijních a vnitrostátních prováděcích předpisů a
• f. investiční podnik má silný a komplexní rámec kontroly a spolehlivá ochranná opatření umožňující snížit tržní riziko v souladu se strategií a rizikovým apetitem v oblasti tržního rizika.

59 6.4.4 Souhrn zjištění a stanovení skóre

Po provedení výše uvedeného hodnocení by příslušné orgány měly získat představu

• o tržním riziku investičního podniku. Tato představa by se měla odrazit v souhrnu zjištění doplněném o rizikové skóre, které vychází z posouzení faktorů uvedených v tabulce 6. Pokud se na základě jejich významu příslušné orgány rozhodnou určité rizikové faktory vyhodnotit zvlášť a přidělit jim zvlášť i skóre, pak by se pokyny uvedené v této tabulce měly obdobně uplatnit v maximální možné míře.

Příslušné orgány by měly všechny tyto faktory zvážit souběžně, a nikoli izolovaně a porozumět faktorům ovlivňujícím rizika pro trh.

Tabulka 6. Faktory, které orgány dohledu zohlední při určování skóre u tržního rizika