3. Posouzení plánu činností

Příslušné orgány by měly provést kvalitativní přezkum podnikatelského plánu, aby získaly přehled o všech činnostech, které bude plánovaná pobočka ze třetí země vykonávat, zejména

• o základních bankovních službách podle čl. 47 odst. 1 směrnice o kapitálových požadavcích, činnostech, na něž se vztahuje povolení podle vnitrostátního práva, a činnostech, které podle vnitrostátního práva povolení nevyžadují.

Příslušné orgány by měly ověřit, že plánované činnosti jsou zaměřeny pouze na klienty v členském státě, ve kterém byla podána žádost o povolení, a že strategie podnikání nepředpokládá přeshraniční činnosti. Mělo by být rovněž identifikováno jakékoli vzájemné působení mezi zamýšlenými činnostmi plánované pobočky ze třetí země a jinými pobočkami ze třetí země, dceřinými podniky nebo pobočkami téže skupiny ze třetí země usazenými v EU.

Příslušné orgány by měly určit vedlejší a hlavní linie podnikání, typologii cílových zákazníků, podnikatelské a finanční odůvodnění plánovaných činností, a to i s ohledem na celkovou strategii žádajícího hlavního podniku a skupiny ze třetí země. Pozornost by měla být věnována kvantitativním a kvalitativním cílům podnikatelského plánu, včetně předpokládaných služeb nebo produktů pobočky ze třetí země, hodnotové nabídky a postavení na trhu. Za tímto účelem by příslušné orgány měly zohlednit relevantní vnější a vnitřní faktory a věrohodnost výchozích kvantitativních předpokladů, jakož i silné a slabé stránky strategie podnikání a případnou konkurenční výhodu pobočky ze třetí země.

Pokud jde o klíčové vnější faktory a podnikatelské prostředí, příslušné orgány by měly získat dostatečný přehled o cílových zákaznících a o cílovém segmentu trhu, a to s ohledem na činnost hlavních stávajících účastníků trhu a potenciálních konkurentů. Pokud jde o cílový segment trhu, příslušné orgány by měly zvážit dostupné tržní trendy, které mohou ovlivnit výkonnost a ziskovost plánované pobočky ze třetí země, například regulační, makroobezřetnostní, technologické, sociální nebo demografické trendy.

Pokud jde o klíčové vnitřní faktory, příslušné orgány by měly pochopit faktory úspěchu a klíčové závislosti na základě analýzy zejména silných stránek ve vztazích se zákazníky, dodavateli a partnery, provozní kapacity a kapacity zdrojů, jakož i faktorů, jako jsou poskytovatelé z řad třetích stran, zprostředkovatelé a regulační faktory.

Příslušné orgány by měly prověřit finanční prognózy a posoudit, zda jsou v souladu se strategií podnikání stanovenou v podnikatelském plánu. Aniž je dotčena možnost poboček ze třetích zemí vykonávat činnosti na základě reverzního vyžádání podle čl. 48c odst. 4 písm. d) směrnice

• o kapitálových požadavcích, příslušné orgány by měly ověřit, zda se finanční prognózy neopírají
• o přeshraniční činnosti, které mají být v rámci reverzního vyžádání vykonávány.

Příslušný orgán by měl rovněž posoudit, zda existuje jasný postup zavedení a realizace podnikatelského plánu, a to včetně posouzení odborné způsobilosti místního vedení a přiměřenosti lidských a provozních zdrojů pro provádění strategie podnikání.

Při posuzování finančních prognóz by příslušné orgány měly přinejmenším:

• a) provést kvantitativní přezkum podnikatelského plánu jak podle základního scénáře, tak podle zátěžového scénáře s cílem posoudit schopnost plánované pobočky ze třetí země

14 dosáhnout předpokládaných výsledků v souladu s obezřetnostními požadavky v obou scénářích;

• b) přezkoumat vysvětlení týkající se počáteční životaschopnosti a udržitelnosti modelu podnikání v tříletém časovém horizontu podnikatelského plánu;
• c) pokud jde o zátěžový scénář, ověřit zejména to, zda: i) ekonomické a podnikatelské předpoklady jsou náročné, ale realistické; ii) stanovená řídicí opatření jsou přiměřená;
• d) posoudit finanční prognózy odrážející cílenou strategii podnikání, pokud jde o činnosti, linie podnikání a produktové linie, a to na základě příspěvku k zisku, a přezkoumat věrohodnost výchozích kvantitativních předpokladů (např. tempo růstu, příjmy, náklady, rizika, počet zákazníků, náklady na zaměstnance, makroekonomické předpoklady atd.);
• e) určit klíčové faktory a závislosti ovlivňující výkonnost podniku, včetně závislostí v rámci skupiny, jako je rozdělení podnikatelských činností, stanovování převodních cen, absorpce nákladů a potenciální slabá místa;
• f) přezkoumat tvorbu cen a strukturu produktů a zvážit například závislost na rizikových, koncentrovaných nebo nestálých zdrojích příjmů;
• g) porozumět různým zdrojům příjmů (např. založeným na příjmech z úroků nebo na příjmech z poplatků), konkrétním faktorům ovlivňujícím příjmy, klíčovým ukazatelům výkonnosti a úrovni rizika souvisejících linií podnikání;
• h) pokud je to možné a vhodné, provést relevantní srovnání na základě konkurenčních produktů či linií podnikání zaměřených na stejný zdroj zisků/zákazníků a opřít analýzu
• o dohledové, tržní a makroekonomické údaje, jež mají příslušné orgány k dispozici;
• i) případně zvážit posouzení trendů a ukazatelů ziskovosti s ohledem na předpokládaný rizikový profil pobočky ze třetí země a relativní výkonnost v porovnání se srovnatelnými subjekty. Na podporu tohoto posouzení mohou příslušné orgány použít nejběžnější ukazatele ziskovosti a rizik, které odrážejí druh a úroveň rizika předpokládaného pobočkou ze třetí země za účelem vytváření zisku;
• j) v případě, že je to vhodné a přiměřené, provést rozčlenění výnosů / zdrojů příjmů, aby bylo možné posoudit, zda jsou očekávané zdroje v souladu s celkovou strategií podnikání (typ modelu podnikání, velikost podniku);
• k) přezkoumat cílovou strukturu nákladů (např. náklady práce, administrativní náklady nebo náklady na IT) v absolutním vyjádření a tam, kde je to vhodné a možné, v porovnání se srovnatelnými subjekty;
• l) věnovat pozornost koncentracím nákladů.

Při posuzování podnikatelského plánu by se příslušný orgán neměl zabývat podstatou rozhodnutí vedení, která spadají do autonomní působnosti žádajícího hlavního podniku. Příslušný orgán však může žádající hlavní podnik požádat, aby v podnikatelském plánu pobočky ze třetí země přijal změny, které jsou nezbytné k zajištění řádného a obezřetného řízení.

15

4. Posouzení rámce pro vnitřní správu a řízení a řízení rizik pobočky ze třetí země

5. Posouzení požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vztahujících se na pobočky ze třetích zemí

6. Posouzení požadavku na minimální kapitálové vybavení

7. Posouzení požadavku na likviditu

8. Posouzení způsobu účtování pobočky ze třetí země