|
Úvěrové instituce by měly vypracovat, pravidelně přezkoumávat a sledovat dodržování zásad týkajících se rámce pro řízení nevýkonných expozic. S přihlédnutím k zásadě proporcionality by měly být zavedeny tyto zásady, jejichž cílem je dosáhnout provádění strategie úvěrové instituce (včetně její strategie v oblasti nevýkonných úvěrů, případně operačního plánu). Zásady řízení nedoplatků z prodlení Tyto zásady by měly stanovit operační model úvěrové instituce pro nevýkonné expozice (viz oddíl 5.2), včetně alespoň těchto prvků: - • struktura a odpovědnost útvarů pro vymáhání nevýkonných expozic s jasnými rozhodnými událostmi pro předání a vazbou na seskupování expozic (viz oddíl 5.2.3),
- • postup, kterým se musí řídit dotčené funkce, zahrnující minimálně:
- - postup a kritéria předání, které je třeba dodržet v každé fázi nedoplatků z prodlení, tj. u nedoplatků v počátečním stadiu prodlení i u nedoplatků v pozdním stadiu
prodlení, - - postup, který je třeba dodržet v případě, že je dlužník klasifikován jako nespolupracující a/nebo nezpůsobilý, a kritéria, podle nichž je takto dlužník klasifikován,
- - komunikaci s dlužníkem v každém kroku, která by měla být v souladu s legislativním
rámcem země působení (např. kodex chování), - - nástroje a metody sledování, které mají být použity,
- • požadavky na lidské a technické zdroje,
- • zprávy, které mají být vypracovány interně pro účely sledování a pravidelně aktualizované zprávy vedoucímu orgánu.
Při vypracovávání svých zásad řízení nedoplatků z prodlení by úvěrové instituce měly zohlednit článek 28 směrnice 2014/17/EU, a zejména ustanovení Obecných pokynů orgánu EBA k prodlení a realizaci zástavy. Zásady poskytování úlev Zásady poskytování úlev popsané v oddíle 6.2.1 by měly přinejmenším stanovit: - • nezbytné finanční a nefinanční dokumenty, které mají být požadovány a poskytnuty různými druhy dlužníků, aby mohl odpovědný úvěrový pracovník doložit schopnost dlužníka splácet jistinu a úroky,
- • minimální klíčové metriky a poměry finanční schopnosti splácet, kterou má úvěrový pracovník uplatňovat, podrobně popsané podle konkrétních portfolií/produktů/odvětví, aby bylo možné plně posoudit schopnost dlužníka splácet; obecné pokyny podle konkrétních odvětví pro stanovení klíčových finančních metrik a poměrů pro jednotlivá odvětví (malé a střední podniky a korporace),
- • postup určení a realizace nejvhodnějšího řešení ve formě úlev pro dlužníka:
- - V případě retailových klientů se použijí rozhodovací schémata. Postup pro retailové klienty by měl být v souladu s ustanoveními Obecných pokynů orgánu EBA k prodlení a realizaci zástavy. Pokud přístup založený na rozhodovacích schématech není pro jiné než retailové dlužníky vhodný, měly by zásady poskytnout úvěrovému pracovníkovi jasné instrukce, jak má posuzovat vhodnost řešení ve formě úlev.
- - V případě dlužníků, u nichž nelze dosáhnout žádného řešení (nezpůsobilí a/nebo nespolupracující dlužníci), by měl být stanoven časově vymezený proces a postup pro přesun těchto dlužníků do útvarů pro vymáhání nevýkonných expozic, které jsou odpovědné za likvidaci.
- • soubor nástrojů pro opatření týkající se úlevy s krátkodobými a dlouhodobými časovými horizonty, jak je uvedeno v oddíle 6,
- • jasné instrukce pro úvěrového pracovníka, pokud jde o požadavky na přecenění kolaterálu v souladu s oddílem 9,
- • rozhodovací proces, úrovně schvalování a postupy pro každý typ opatření ve formě úlev a velikost expozice,
- • proces a postup pro sledování poskytnutých úlev a výkonnosti dlužníka po dokončení restrukturalizace, včetně četnosti přezkumu dlužníka, definice opakovaného selhání, proces nového posouzení a požadavky na oznamování opakovaného selhání,
- • cenovou politiku pro každé opatření týkající se úlevy a druh dlužníka.
Zásady vymáhání pohledávek Útvary pro vymáhání nevýkonných expozic odpovědné za vymáhání pohledávek by měly včas přijmout nejvhodnější opatření, aby mohly účinně snížit nevýkonné expozice v určeném časovém horizontu. Zásady vymáhání pohledávek by se v souladu se strategií pro nevýkonné úvěry měly přinejmenším týkat tohoto: - • rozsah dostupných možností pro každý druh kolaterálu. Orientačně lze uvažovat o (nikoli nutně v uvedeném pořadí):
- - dobrovolném prodeji aktiv (dlužník je opět kontaktován a souhlasí s prodejem aktiv),
- - nuceném prodeji aktiv prostřednictvím konkurzních správců / soudního řízení (aktiva nejsou uvedena v rozvaze úvěrové instituce),
- - realizaci zástavy majetku (aktiva jsou uvedena v rozvaze úvěrové instituce),
- - vymáhání pohledávek (interně nebo externě),
- - výměně dluhopisů za aktiva/akcie,
- - prodeji úvěru / úvěrového portfolia třetí straně,
- • postup, který je třeba dodržet při výběru nejvhodnější možnosti vymáhání, a tým interních a externích odborníků, kteří se budou podílet na rozhodování,
- • možnost vymáhání by měla zohlednit existenci kolaterálu, typ právní dokumentace, druh dlužníka, podmínky na místním trhu a makroekonomický výhled, stávající právní rámec a potenciální historické míry výtěžnosti pro každou možnost oproti nákladům spojeným s jednotlivými možnostmi,
- • jasná definice nespolupracujících dlužníků nebo vazba na související zásady, včetně takové definice,
- • jasně definovaný schvalovací postup pro každou fázi procesu vymáhání dluhu, pokud jde
- o různé možnosti vymáhání, které má úvěrová instituce k dispozici,
- • úloha oddělení kontroly rizik a oddělení interního auditu v tomto postupu a v procesu sledování.
Pokud jde o likvidaci kolaterálu, měla by být v příslušných zásadách stanovena tato opatření: - • metoda oceňování, která se použije pro aktivum (v souladu s oddílem 9.7), včetně nákladů na likvidaci, které mají být použity. Náklady na likvidaci by měly být v souladu s požadavky stanovenými v oddíle 9.3.3,
- • zapojení interních nebo externích odborníků,
- • omezení
- - objemu aktiv, který může úvěrová instituce v kterémkoli okamžiku držet, s ohledem na omezení velkých expozic uvedená ve směrnici o kapitálových požadavcích a riziko koncentrace v daném odvětví, například v odvětví nemovitostí,
- - objemu převzatých nebo zabavených aktiv, která může úvěrová instituce nabýt v určitém časovém období.
- • postup, který je třeba dodržovat po převzetí nebo ponechání, za účelem vypracování a provedení strategie prodeje, a útvar v úvěrové instituci, který je odpovědný za řízení dotčených aktiv (to může být rovněž definováno v samostatných zásadách upravujících zabavená / znovu nabytá aktiva).
U dlužníků s nevýkonnými expozicemi, kteří mají více věřitelů, obvykle u korporátních dlužníků, by úvěrové instituce měly zvážit interakci s jinými věřiteli. Úvěrové instituce by proto měly zavést jasný postup pro vyjednávání a interakci s jinými finančními institucemi (nebo jinými třetími stranami), u nichž je dlužník zadlužen. Zásady týkající se kolaterálu Vzhledem k významu snižování úvěrového rizika v procesu řešení nevýkonných expozic by úvěrové instituce měly vypracovat jasné a konzistentní zásady týkající se kolaterálu, včetně zásad týkajících se zabavených aktiv. Tyto zásady by měly komplexně pokrývat řízení, oceňování a vykazování všech typů kolaterálu. Vzhledem ke složitosti a specializaci některých druhů kolaterálu by si úvěrové instituce měly při navrhování a přezkumu těchto zásad vyžádat externí odborné poradenství. Úvěrové instituce by měly zajistit jednotný přístup k řízení a oceňování podobného kolaterálu v celém portfoliu, a to podle oddílu 9. Zásady sledování nevýkonných expozic Měly by být stanoveny zvláštní zásady, které mimo jiné upřesní: - • druhy opatření požadovaných v reakci na různé druhy zjištění,
- • postupy eskalace,
- • klíčové prvky, četnost a příjemce zpráv,
- • kritéria předání / souvislost s postupy v oblasti nevýkonných úvěrů.
Zásady outsourcingu / obsluhy nevýkonných úvěrů Měly by být stanoveny zvláštní zásady outsourcingu služeb třetím stranám, je - li to relevantní. To musí zahrnovat požadované postupy pro výběr externích partnerů, požadovaný obsah právních smluv a postup rozhodování o dohodách o outsourcingu, jakož i sledování těchto dohod.
|