NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2024/1085 ze dne 13. března 2024, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy týkající se metodiky hodnocení, podle níž příslušné orgány ověřují soulad instituce s požadavky na používání interních modelů pro tržní riziko (Text s významem pro EHP)

(1)

Instituce mohou používat interní modely pro tržní riziko, pouze pokud splňují požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013. Instituce by měly tyto požadavky splňovat nejen tehdy, když žádají o svolení používat tyto interní modely, ale také tehdy, když tyto modely používají a když žádají o podstatné rozšíření nebo změny těchto interních modelů. Je proto vhodné stanovit, aby příslušné orgány při ověřování toho, zda instituce tyto požadavky splňují, uplatňovaly na každou z těchto fází stejná kritéria a stejnou metodiku hodnocení. V zájmu efektivity a snížení administrativní zátěže by však příslušné orgány při posuzování souladu institucí, kterým již bylo uděleno svolení používat tyto alternativní interní modely, neměly mít povinnost znovu posuzovat takové svolení. Měly by spíše posuzovat pouze plnění těch pravidel, která jsou relevantní pro rozsah dotčeného posouzení, a v každém případě vycházet ze závěrů předchozích posouzení.

(2)

Aby byl zajištěn kontinuální soulad institucí s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 575/2013, měly by příslušné orgány vyhodnocovat celkovou kvalitu řešení, systémů a přístupů, které má instituce zavedeny, a požadovat neustálé zlepšování a přizpůsobování se změněným okolnostem.

(3)

Aby byla zajištěna harmonizace a srovnatelnost postupů dohledu v různých jurisdikcích, měly by příslušné orgány při posuzování toho, zda instituce splňují požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, dodržovat normativní techniky posuzování. Příslušné orgány by však měly mít možnost zohlednit povahu, velikost a složitost struktury a obchodního modelu instituce, složitost alternativních interních modelů, povahu finančních produktů, které dané modely pokývají, kvalitu informací poskytovaných dotčenou institucí a zdroje, které mají k dispozici. Příslušné orgány by proto měly mít při posuzování toho, zda instituce splňuje požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, určitou volnost, která jim umožní provádět dodatečné kontroly a uplatňovat nejvhodnější metody pro ověření souladu s konkrétními požadavky. Kromě toho, aby mohly příslušné orgány provádět toto posouzení přiměřeným způsobem a vzhledem k širokému spektru finančních produktů dostupných v rámci obchodních činností, je nezbytné stanovit kategorie finančních produktů s rostoucí mírou složitosti, na nichž by měly příslušné orgány své posouzení založit.

(4)

Aby bylo zajištěno dostatečné interní porozumění alternativnímu internímu modelu, včetně operací zajišťovaných prostřednictvím outsourcingu, je nutné stanovit, že i přes případný outsourcing některých nástrojů pro řízení rizik, informačních systémů a řešení pro řízení rizik musí všechny klíčové úkoly, činnosti nebo funkce související s interním modelem provádět útvar řízení rizik podle čl. 325bi odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013. Ze stejných důvodů by tato pravidla měla rovněž vyžadovat, aby útvar řízení rizik zavedl odpovídající kontroly a prováděl testy kvality a validace každého řešení získaného prostřednictvím outsourcingu, aby byla ve všech případech k dispozici úplná dokumentace týkající se těchto kontrol a testů a aby příslušné orgány posuzovaly veškeré nástroje a řešení IT získané od třetích stran podobným způsobem, jako je tomu v případech, kdy byly plně vyvinuty prostřednictvím interních procesů.

(5)

Zásadní roli ve správném fungování alternativního interního modelu hrají aspekty správy a řízení a provozní aspekty. Metodika pro ověření, zda instituce splňuje požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013 („metodika hodnocení“), by proto měla tyto aspekty správy a řízení a provozní aspekty komplexně posuzovat, včetně uspořádání obchodního útvaru, úlohy vrcholného vedení a vedoucího orgánu, útvaru řízení rizik a nezávislého přezkumu samotného alternativního interního modelu.

(6)

Metodika hodnocení, pokud jde o aspekty správy a řízení, by měla zohledňovat skutečnost, že některé instituce, které žádají o svolení používat přístup založený na alternativním interním modelu, již svolení k používání interního modelu pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku získaly, a to předtím, než bylo nařízení (EU) č. 575/2013 změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (2). Je proto nezbytné stanovit pravidla hodnocení, která budou podobná pravidlům stanoveným v minulosti pro ty aspekty, které nebyly změněny nařízením (EU) 2019/876, a zavést nová pravidla, která budou pokrývat nová ustanovení zavedená uvedeným nařízením, včetně požadavků na obchodní útvar stanovených v článku 104b nařízení (EU) č. 575/2013.

(7)

Aby mohly příslušné orgány posuzovat soulad s požadavky na validaci a přezkum alternativních interních modelů, měly by instituce alespoň jednou ročně provádět interní validaci modelu. Počáteční validace by sice měla pokrývat všechny metodiky používané v celém interním modelu, ale s ohledem na omezení týkající se zaměstnanců a zdrojů je vhodné stanovit, že se roční validace zaměří přinejmenším na hlavní problémy zjištěné buď při předchozích interních validacích, nebo při předchozích interních auditních přezkumech, a na případné změny nebo nové metodiky zavedené v daném alternativním interním modelu.

(8)

Obchodní činnosti a finanční trhy se neustále a rychle vyvíjejí. Aby příslušné orgány mohly tyto charakteristiky zohlednit při hodnocení toho, zda instituce splňují požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, měla by metodika hodnocení obsahovat kvalitativní a procesní normy, pokud jde o formální schvalování nových finančních nástrojů a produktů ze strany instituce a jejich zavádění v oblasti obchodování. Normy pro formální politiku schvalování nových produktů jsou nezbytné k zajištění toho, aby zavádění nových finančních nástrojů a produktů, které mohou představovat další rizikové faktory nebo vyžadovat metodické změny interních modelů měření rizik, bylo plně v souladu s komplexní kontrolou a validací.

(9)

Kvalita údajů a přesnost odhadu rizika a výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku silně závisejí na spolehlivosti informačních systémů, které jsou k danému účelu používány. Stejně tak kontinuitu a soustavnost procesů řízení rizik a výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku lze zajistit pouze tehdy, jsou-li tyto informační systémy bezpečné, zabezpečené a spolehlivé a infrastruktura IT je dostatečně robustní. Je proto nezbytné, aby příslušné orgány při posuzování interních modelů tržního rizika kontrolovaly také spolehlivost informačních systémů instituce a robustnost infrastruktury IT používané pro interní modely.

(10)

Jednou z novinek nového rámce pro tržní rizika stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013 je stanovení kapitálových požadavků na základě ukazatelů očekávaného deficitu. Je nutné zajistit, aby instituce aktivně sledovaly přesnost těchto údajů. Je proto vhodné požadovat, aby instituce přímo zpětně testovaly své ukazatele očekávaného deficitu v rámci interního programu zpětného testování požadovaného článkem 325bj nařízení (EU) č. 575/2013. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky trhu dosud neexistuje zavedená metodika zpětného testování ukazatele očekávaného deficitu, neměla by se předepisovat žádná konkrétní metodika a institucím by měla být ponechána možnost zohlednit v tomto smyslu vývoj nových technik a osvědčených postupů v souladu s kvalitativními požadavky stanovenými v článku 325bi uvedeného nařízení.

(11)

Interní modely měření rizika lze považovat za řádně používané podle čl. 325bi odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 pouze v případě, že jsou splněny všechny regulační požadavky. Několik stavebních prvků basilejských reforem v oblasti tržního rizika bylo provedeno do práva Unie prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, mimo jiné prostřednictvím nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2058 (3), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2059 (4), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2060 (5),nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1577 (6), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1578 (7) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/397 (8). Z toho vyplývá, že příslušné orgány by při posuzování toho, zda instituce splňují požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, měly zohlednit také ustanovení obsažená v uvedených aktech v přenesené pravomoci. Aby bylo zajištěno komplexní posuzování souladu interních modelů tržního rizika, je nezbytné upřesnit techniky, kterými budou příslušné orgány posuzovat soulad institucí s aspekty, na něž se vztahuje jak nařízení (EU) č. 575/2013, tak uvedená nařízení v přenesené pravomoci. Z tohoto důvodu by příslušné orgány měly přezkoumávat konkrétní dokumentaci, kterou jsou instituce povinny vypracovávat.

(12)

Požadavky na zpětné testování a přiřazování zisků a ztrát poskytují pevný základ pro kritické sledování výkonnosti interního modelu měření rizika. Je proto nezbytné stanovit pravidla hodnocení, aby byly brány v úvahu výsledky těchto testů. V souvislosti se zpětným testováním by mělo být zajištěno, aby se kriticky analyzovala překročení, aby se určily potenciální slabiny modelu, a aby instituce sledovaly, zda jsou změny hodnot portfolií způsobeny modelovatelnými nebo nemodelovatelnými rizikovými faktory. Podle výsledků testu přiřazování zisků a ztrát by pak měly příslušné orgány posuzovat přesnost funkcí oceňování, které instituce používá, neboť jejich přesnost je zásadní pro správný výpočet kapitálových požadavků.

(13)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování požadavků stanovených v článku 325bh nařízení (EU) č. 575/2013 je nezbytné uvedené požadavky dále upřesnit. To, zda instituce tyto požadavky splňují, by mělo být posuzováno na základě obecných kategorií rizikových faktorů uvedených v tabulce 2 článku 325bd nařízení (EU) č. 575/2013. Proto je nutné pro každou z těchto kategorií stanovit, jak mají příslušné orgány posoudit, zda je zachyceno bazické riziko a zda je zacházení s křivkami a plochami v interním modelu měření rizika správné.

(14)

Vzhledem k rychle se měnící a vyvíjející se povaze finančních trhů vedou nespolehlivé, nepřesné, neúplné nebo zastaralé údaje k chybám v odhadu rizika a ve výpočtu kapitálových požadavků, a to i v modelech pro tržní riziko. V kontextu procesů řízení rizik instituce mohou tyto chybné údaje vést i ke špatným rozhodnutím vedení. V zájmu zajištění spolehlivosti a vysoké kvality údajů a jejich řádného využívání v interních procesech a v procesech výpočtu kapitálových požadavků by proto měly být způsob sběru a uchovávání údajů a postupy takového sběru a uchovávání dobře zdokumentovány, včetně úplného popisu vlastností, kontrol kvality, automatických filtrů a konkrétních zdrojů denních údajů. Příslušné orgány by proto při posuzování interních modelů tržního rizika měly věnovat zvláštní pozornost kvalitě a spolehlivosti údajů používaných pro účely modelování a procesům uplatňovaným za účelem zajištění udržení této kvality a spolehlivosti.

(15)

Aby byl zajištěn správný výpočet kapitálových požadavků, měly by příslušné orgány při posuzování celkové kvality údajů posoudit, zda je přístup, který instituce použila u zástupných časových řad, správný. Metodika hodnocení by proto měla ověřit, že jsou splněny požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, které upravují používání zástupných ukazatelů. Pravidla stanovená v této metodice hodnocení by se případně měla lišit podle toho, zda se časová řada, pro kterou byl použit zástupný ukazatel, vztahuje k rizikovému faktoru, který prošel posouzením modelovatelnosti, nebo k rizikovému faktoru, který jím neprošel.

(16)

V souvislosti s interním modelem rizika selhání, konkrétněji s články 325bn, 325bo a 325bp nařízení (EU) č. 575/2013, je nezbytné, aby metodika hodnocení zajišťovala, že tyto modely rizika povedou k přesným výsledkům. Pravidla stanovená v metodice hodnocení by proto měla pokrývat všechny aspekty ovlivňující výsledek těchto modelů, včetně okruhu pozic zachycených těmito modely, odhadů pravděpodobnosti selhání a ztrátovosti ze selhání, volby faktorů systémového rizika pro simulaci selhání emitentů a všech modelovacích předpokladů instituce, včetně všech kopulí pro simulaci selhání více emitentů.

(17)

Rizika plynoucí ze změny klimatu a širších environmentálních problémů mění obraz rizik ve finančním sektoru a očekává se, že se ještě zvýší. Vzhledem k významu těchto rizikových faktorů by příslušné orgány měly ověřovat, že instituce tyto rizikové faktory zohledňují ve svých programech zátěžového testování podle čl. 325bi odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 575/2013. V této souvislosti lze uvést, že instituce již podnikají kroky k zahrnutí environmentálních rizik do svých programů zátěžového testování. Aby však instituce měly dostatek času tato rizika do svých programů zátěžového testování plně promítnout, měly by příslušné orgány posuzovat soulad institucí s veškerými požadavky týkajícími se změny klimatu a širších environmentálních aspektů až od 1. ledna 2025. Vzhledem ke složitosti zavedení přímého zpětného testování očekávaného deficitu by institucím měla být podobně poskytnuta dodatečná lhůta, než budou příslušné orgány posuzovat jejich soulad v této oblasti. Související datum použití hodnocení by proto mělo být stanoveno ke dni 1. ledna 2026.

(18)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(19)

Evropský orgán pro bankovnictví provedl k návrhům regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (9),